…a že ji to tak zajímá…

„Paní Žloutková, pojedeme k panu zubaři.“

„To tam budeme dvě holky a dva kluci? Pan zubař má taky pinďoura? Tak to tam budou dva pinďouři.“

„Má, ale prosím tě, hlavně to neřeš před ním. Víš, slova jako prdel, pinďour… se moc na veřejnosti neříkají, není to hezké, to si můžeme povídat tak doma.“

Vlak k zubaři se rozjíždí.

„Mami, ten pán (no jasně, ten pán, co sedí naproti nám a kouká na nás a POSLOUCHÁ nás) má taky pinďoura, že jo?“

Taky je vám na cestách někdy tak vedro? A to ještě nejsme u zubaře…

Alespoň, že ta obdařená socha pro ni symbolizovala Boba (a Bobka). 🙂

 

 

Vložte komentář