Archiv rubriky: Krkonoše

Friesovy Boudy – naše každoroční odměna

A já to snad ani už komentovat nebudu, protože už to bylo řečeno tolikrát. Friesovky jsou prostě naše každoroční odměna, kterou si dopřáváme pod heslem „I kdybychom měli suchary žrát, bude aspoň na co vzpomínat“:-). Protože zážitky, ty vám nikdy nikdo nevezme. A jak říkala už moje babička, „peníze budou, my nebudem“… Pokračování textu Friesovy Boudy – naše každoroční odměna

Lyžování s dětmi – Bedřichov a Paseky nad Jizerou

Když jsem před odjezdem na hory motala ty španělský ptáky (mimochodem, byly dokonalé!) a přemýšlela nad nevalnou předpovědí počasí pro příští dny, netušila jsem, co mě čeká. A asi to fakt platí – čím menší má člověk očekávání, tím více může být příjemně překvapen. Mohla bych se hodiny rozplývat nad tím, jak báječně jsme se ty dva týdny měli (a to jako opravdicky), ale nechám si ten patos až na konec. Teď se pokusím být faktická. Pokračování textu Lyžování s dětmi – Bedřichov a Paseky nad Jizerou

Děti na lyžích a Friesovy boudy

O Friesových boudách a letní dovolené jsem již psala zde, o tom, jak vaše plány dokáží vaše děti lehce poupravit též, teď ještě doplním ty imagové obrázky, kvůli kterým se závistí uhryžete:-).

Ba ne, budu naprosto objektivní. No koukněte, neni to NÁDHERA?

Pokračování textu Děti na lyžích a Friesovy boudy

O tom, jak to opravdu je

Nedávno jsem slyšela, že v České republice meziročně vzrostla spotřeba antidepresiv a to dokonce o desítky procent. Čím to může být? Začínám věřit tomu, že jedním z faktorů je i vliv sociálních médií. Tolik krásných fotek, spokojených lidí, tolik šťastných životů! Člověk by se až uhryzal závistí, že? Však i já mám pár krásných fotek dětí ve sněhu. A což ta zasněžená krajina! Jen málokdo z fotky vyčte, že jedno z dětí vydrží na sněhu asi tak dvě minuty (když trhne osobák) a pak začne vřeštět. Málokdo vycítí tu frustraci matky, která se těšila na pohodovou dovolenou plnou čerstvého vzduchu vysoko na horách. A víte co? Já vám řeknu pravdu, já vám řeknu, jak to je! A ani hrubky si kontrolovat nebudu! Zprdlahrndla jak to ze sebe budu sypat, tak to k vám půjde. Pokračování textu O tom, jak to opravdu je

Strážné – to jsou prostě „NAŠE FRIESOVKY“

Když řekneme, že pojedeme na hory, paní Žloutková nadšeně křicí „hulááá, pojedeme na Flísovic boudy!“. Takže tak. Friesovy Boudy,  horský hotel v obci Strážné v nadmořské výšce cca 1200 m.n.m. Když se podíváte z okna, vidíte všeho všudy tři chalupy a jinak jen lesy.  Idylka! 

Už jsme tam byli 3x. Teda… abych to uvedla na pravou míru. Jednou jsme tam byli a náramně si to užili. Podruhé,  v zimě,  jsme tam jet měli, leč odjelo jen Véčko s paní Žloutkovou ( Bráchoségra onemocněl a intenzivně vyžadoval zdroj mléka ).  Potřetí , má kompenzace za zimu,  jsme sice odjeli všichni, ale po prvním dnu jsme se kvůli nemoci paní Žloutkové vrátili (potom, co Bráchoségra narval všechny slané tyčinky do větrací mřížky ve dveřích koupelny – říkali jsme si, že si tak krásně hraje v 5 hod ráno a nechá nás ještě po probdělé noci dospat) . Nevíte někdo, proč?

Pokud se mě někdo zeptá, kam bych si chtěla jet odpočinout, je to právě tam. Místo, které je tak zvláštně domácké (ač je to hotel a ty já fakt nemám ráda), že bych tu snad i Vánoce strávila. A všichni tu jsou tak milí! Je to prostě na konci světa. Je tu klid. S ostatními v hotelu se cítíte tak nějak „na jedné lodi“. Prostě jako doma.

Nejprve k naší jarní dovolené…

Pokračování textu Strážné – to jsou prostě „NAŠE FRIESOVKY“

Nejkrásnější Paseky nad Jizerou

Jestli jsem se někde cítila šťastná a totálně zamilovaná do krajiny, bylo to zde!  Místo, kde cestovní ruch tak nepulsuje, čímž je ještě dokonalejší a krásnější. Takže se není čemu divit, že jsem po návratu domů začala zuřivě googlit chalupy na prodej právě zde 🙂  (měsíc na to jsem zase sjížděla oblast Zell am See…). Ty louky, ach ty louky… ty chaloupky… pohádka!

Pět žen, sedm dětí

Byla to výzva, ale daly jsme to! Pět superžen, sedm dětí, ubytování uprostřed sjezdovky.  (Pokud na fotce uvidíte chlapa, je to z posledního dne.) Tentokrát vám nedám typ na ubytování, neboť toto bylo v soukromí. Ale dám jednu radu. Opravdu – i když si myslíte, že to nedáte, dáte to:-)! Ověšené všemi možnými krámy počínaje nočníkem, konče postýlkou a obří taškou „žrádla“ (v tu chvíli to nenazýváte jinak)   a některé z nás – no, kdo asi… i s nechodícím děckem (ono tedy chodí, ale co by se drápalo nahoru, když mamka ponese, že) jsme to vyšláply! A byla to romantika jak blázen! Jedinou nevýhodu takové ubytování má – ať jdete, kam jdete, jedna cesta je vždy do nechutného kopce:-). Ale dá se to i s kočárkem! Naše děti to den za dnem zvládaly lépe a lépe, být tam měsíc, tak to vyběhnou a ještě nás vynesou.

Pokračování textu Nejkrásnější Paseky nad Jizerou