Archiv rubriky: Necestovní blog

Vánoční tvoření s dětmi a jak se máme

Tak jsem si po tom všem balení průvodců řekla (kdo ještě nemá, objednávejte zde.), že by to teda ale fakt chtělo, abych přispěla svou troškou do toho adventního mlýna. Protože kdo na FB nebo IG nemá adventní věnec nebo alespoň adventní kalendář bez sladkostí, jako by nebyl :-D.Tak vám tedy povím, jak to máme všechno u nás.  Pokračování textu Vánoční tvoření s dětmi a jak se máme

Oslava narozenin v přírodě – Únětice, Lasíci a koníci

Pokud máte stejně jako my malý byt, rádi byste nachystali pro vaše děti narozeninovou oslavu, ale nechcete si u toho zrušit byt, utratit majlant,  ani nechcete zakotvit za hodně peněz v nějaké herničce nebo snad v „mekáči“, následující řádky jsou určeny právě vám. Pokračování textu Oslava narozenin v přírodě – Únětice, Lasíci a koníci

Cesta za snem

Když jsem vypustila do světa svou kampaň na Hithitu, byla ve mně malá dušička. Stála jsem před naprosto novou životní zkušeností, neznámým světem.  Bála jsem se neúspěchu a zklamání. Protože když do něčeho vkládáte velký kus sebe, svého nadšení a elánu, případný neúspěch vás bolí o to víc.  Pokračování textu Cesta za snem

Další krůček za snem

Jsou to dva roky, kdy naprosto nečekaně odešlo z tohoto světa pár duší, které tu prostě ještě měly zůstat… Vedle narození našich dětí to byl pro mě jeden z nejsilnějších impulzů pro to, abych začala o životě přemýšlet trochu jinak. A tím nejpodstatnějším uvědoměním si byla jedna naprosto triviální věc. Věc, kterou teoreticky ví každý z nás, však je to skoro fráze. Že naše sny nemáme odkládat na zítra, na pozítří, na později, až bude čas…až bude to a tamto… Ale máme směle vykročit a prostě konat. Žít dneškem. Protože ono zítra už třeba nemusí nastat.  Pokračování textu Další krůček za snem

Emoce

Emoce jsou nedílnou součástí výletů s dětmi. Vyplouvají na povrch snad na každém kroku. Jdou ruku v ruce s únavou, hladem, novými vjemy a neznámým prostředím. A je zajímavé pozorovat, jak se odráží  ty naše na chování našich dětí. Ať už je to dobrá nálada a nadšení, nebo naše podrážděnost, když se nám během výletu nedaří tak, jak bychom si přáli. Pokračování textu Emoce

Jakou cestou se vydat po mateřské

Když jsem před více než šesti lety nastupovala na mateřskou dovolenou, měla jsem pocit, že začíná nekončící období. Asi jako když si převezmete poslední den školy vysvědčení a máte před sebou to nekonečné krásné období a vůbec neřešíte, co bude po něm. Protože je to tak daleko, že tam prostě nevidíte a ani vidět nechcete. No, jenže jednoho dne padne kosa na kámen a je potřeba se zamyslet:-). Ale vy najednou cítíte, že jste vlastně úplně jiný člověk! Neříkám, že člověk, který nemá dětí, neví, co je život. To v žádném případě ne. Ale mně osobně se ten život převrátil úplně naruby, životní priority se nejenže přeskládaly, ale jakoby dostaly mnohem pevnější základ. No a co teď? Jak z toho ven? Pokračování textu Jakou cestou se vydat po mateřské

Přikázaný směr jízdy životem

A možná budu dneska víc osobní, než bych chtěla. Možná budu jen tak maminkovsky plkat, soukat ze sebe patetické bláboly, za které si zítra ráno namlátím, ale co mi je potom. Však blog je deník a já si chci dneska virtuálně ve svém deníku zabrečet. Potřebuju to. Normálně mi je děsně smutno. A stejnak to čtou jen baby a ty mi to odpustí.:-) Pokračování textu Přikázaný směr jízdy životem

Prázdniny na zahradě

Už jsou to dva týdny, co jsme tak trochu uvěznění na zahradě  u chalupy.  Delší čas mě trápí bolavá záda, která mě vyřadila z provozu. No, nebudu to svádět jen na ně a přiznám to. Nově jsem totiž i bez auta. Propadlá technická je propadlá technická:-). S tím nenaděláš nic. No kdo má pořád sledovat tyhlecty technický deadliny, že jo. To je samé alergo, zubař, očkování, na tohle už prostě nebyla kapacita. Dámička. Nebudu tady rozebírat, jak dlouho mi trvalo, než jsem na to přišla:-).  Pokračování textu Prázdniny na zahradě

Nespí, tak nikam nejedu!

Je to už skoro 7 let, co jsem se pořádně nevyspala. Těhotenství, první dítě, druhé těhotenství, druhé dítě, spánek vzal snad definitivně za své… Znáte to? Taková trochu otřepaná fráze, že jo? No a přiznejte, kdo by se pod ni nepodepsal:-)? Já nevím, jak vy, dámy (chlapi sorry jako), ale já pokaždé takhle v noci, když řve ten či onen, hodím lehce nenávistný pohled směrem na druhou polovinu postele a říkám si „Proč já? Proč ne on?“:-). Pokračování textu Nespí, tak nikam nejedu!

Čím méně, tím více

První den naší dovolené mi připomněl jednu věc. Vím už to dávno, ale tady mi to přišlo tak symbolické, tak do očí bijící, že se o to s vámi ráda podělím. Vlastně to není nic převratného, jen na to člověk občas zapomíná. Já obzvlášť. Pokračování textu Čím méně, tím více