Archiv rubriky: Necestovní blog

Jak chalupaříme

Zatímco všichni jezdí v tom krásném počasí na výlety, my trávíme veškerý volný čas na stavbě, jupijej . Nálada je proměnlivá, no, taková menší emoční horská dráha. Obrovské nadšení ze splněného snu střídá deprese a pár peprných slov popisující náš životní úděl:-D.  Pokračování textu Jak chalupaříme

Třetí dítě aneb proč máme méně času na výlety?

Možná jste si všimli, že poslední dobou trošku ubylo výletů po středních Čechách (čili okolí našeho bydliště), o kterých bych se s vámi dělila. Jezdíme snad méně? Proč už o nich tolik nepíšu? Vždyť počasí je dokonalé, tak co se to sakra děje? Pokračování textu Třetí dítě aneb proč máme méně času na výlety?

První třída bez známek

Když byla Žloutková ještě ve školce jako předškolák, narážela jsem na pár věcí, které mi prostě vadily. Nedokázala jsem třeba pochopit, proč předškoláci nemůžou mít plyšáka na spaní. Pro někoho možná totální kravina a banalita, možná si ťukáte na hlavu a říkáte si „Abych se z toho nepoto“. Ale pro ty, co si v pěti letech přes svou nevoli prostě musí lehnout a usnout, to banalita není. A já zkrátka nedělám ráda věci, které mi připadají padlé na hlavu. A ráda vedu děti k tomu, aby se pídily po smyslu toho, co dělají. Pokračování textu První třída bez známek

Jak uspět v crowdfundingu a vydat knížku

To, že jsem vydala vlastní knížku, resp. průvodce, mě do dnešního dne zas a znova dostává. Hustý! Ty bláho, já?! Obyčejný smrtelník! No jo no, už je to tak:-).  Pokračování textu Jak uspět v crowdfundingu a vydat knížku

37

„Jak to zvládáš, dva týdny sama s dětmi na horách?“ Tak tuhle otázku jsem slyšela za poslední dobu tolikrát! Hele, nezvládám. Nemám totiž potřebu to zvládat sama.  Prostě nechci.   Pokračování textu 37

S čím jdu do dalších dní

Konec roku si tak trochu žádá dělat rekapitulaci a sepsat novoroční předsevzetí. Jedno jediné datum, které nám dává tolik nadějí, že toho spoustu změníme. A přitom to datum není vůbec důležité, důležití jsme jen a jen MY.  Dnes, zítra, za pár měsíců… je to jen na nás, kdy si řekneme „Tak, teď nastal ten správný čas“…  Pokračování textu S čím jdu do dalších dní

Vánoční tvoření s dětmi a jak se máme

Tak jsem si po tom všem balení průvodců řekla (kdo ještě nemá, objednávejte zde.), že by to teda ale fakt chtělo, abych přispěla svou troškou do toho adventního mlýna. Protože kdo na FB nebo IG nemá adventní věnec nebo alespoň adventní kalendář bez sladkostí, jako by nebyl :-D.Tak vám tedy povím, jak to máme všechno u nás.  Pokračování textu Vánoční tvoření s dětmi a jak se máme

Oslava narozenin v přírodě – Únětice, Lasíci a koníci

Pokud máte stejně jako my malý byt, rádi byste nachystali pro vaše děti narozeninovou oslavu, ale nechcete si u toho zrušit byt, utratit majlant,  ani nechcete zakotvit za hodně peněz v nějaké herničce nebo snad v „mekáči“, následující řádky jsou určeny právě vám. Pokračování textu Oslava narozenin v přírodě – Únětice, Lasíci a koníci

Cesta za snem

Když jsem vypustila do světa svou kampaň na Hithitu, byla ve mně malá dušička. Stála jsem před naprosto novou životní zkušeností, neznámým světem.  Bála jsem se neúspěchu a zklamání. Protože když do něčeho vkládáte velký kus sebe, svého nadšení a elánu, případný neúspěch vás bolí o to víc.  Pokračování textu Cesta za snem

Další krůček za snem

Jsou to dva roky, kdy naprosto nečekaně odešlo z tohoto světa pár duší, které tu prostě ještě měly zůstat… Vedle narození našich dětí to byl pro mě jeden z nejsilnějších impulzů pro to, abych začala o životě přemýšlet trochu jinak. A tím nejpodstatnějším uvědoměním si byla jedna naprosto triviální věc. Věc, kterou teoreticky ví každý z nás, však je to skoro fráze. Že naše sny nemáme odkládat na zítra, na pozítří, na později, až bude čas…až bude to a tamto… Ale máme směle vykročit a prostě konat. Žít dneškem. Protože ono zítra už třeba nemusí nastat.  Pokračování textu Další krůček za snem