Archiv rubriky: Šumava

Kašperské hory s dětmi

Asi jsem tam někdy žila, neboť jinak si nedovedu představit, proč na mě ta naše krásná Šumava tak působí a nabíjí mě. Z každého koutu tam jde cítit minulost, co vše ma za sebou, co si v pohraničí museli lidé zakusit… možná proto je tak tajuplná a mystická☺. Šumava tento rok v plánu nebyla, ale jak už to tak bývá, zajímává nabídka na ubytování s dětmi přišla, kdy měla a my vyrazili již potřetí na týdenní dovolenou právě do kraje tajemna a dechberoucí přírody. Zvu Vás na výlet, ehm delší výlet, do kraje borůvek a přírody tak krásné, až z tech odstínů zelené oči přechází ☺. Pokračování textu Kašperské hory s dětmi

Lyžování s dětmi na Kvildě

Tak jak to vlastně bylo s tou Kvildou? No, co vám budu povídat:-). Pro tuhle neplánovanou akci jsem se rozhodla během Vánoc. Brácháč byl od listopadu ve své dopolední školičce 1x a ne a ne se zbavit svého chrčení. A protože i já jsem se pořád prala s nějakým nachlazením, ucítila jsem velkou potřebu sbalit děti a vypadnout pryč na čerstvý vzduch! „Peníze budou, my nebudem“, to bylo heslo mé babičky. A měla recht!  Pokračování textu Lyžování s dětmi na Kvildě

Lyžování a výlety s dětmi na Zadově

To, že vyrazíme neplánovaně na Zadov, takhle v půlce března, jsem rozhodla pár dní před odjezdem. Na horách nasněžilo, půlka školky onemocněla a mně se prostě nechtělo čekat, kdy padne los i na nás. Dlouho jsem přemýšlela, jestli jet, nebo ne. Přeci jen, znamenalo by to, že od ledna do března strávíme celkem 5 týdnů na horách, což je hodně velký finanční luxus. Ale došla jsem k mému obvyklému závěru: Pokračování textu Lyžování a výlety s dětmi na Zadově

Boubín, Libín, slatín…

Ty jo, jsem fakt dobrá! Ještě před 2 lety jsem neřídila. Resp. řídit jsem začala s obřím břichem s Bráchoségrou uvnitř. A teď zvládnu dojet až na Boubín!!! Mazec! A bez občanky! A bez řidičáku! Pankáč!

Heslo této krátké dovolené by mohlo být „Táhl dědek, táhla bába, táhla tetka, táhli synkové, táhla dcerka, táhla fenka… všichni táhnou na Boubín“.  Společná krátká dovolená coby dárek k narozeninám naší babičce, tedy tchýni:-). Jenže já, já mám tchýni DOBROU!

Byla fajn, místy krásná, místy byla „slabší místa“, těmi si ale náladu kazit nehodlám, takže je buď přejdu, nebo jen lehce naznačím. Protože pravidlo je jasné – být pozitivní, neškodit, nehanit, nehádat se, neřešit:-).

Ubytováni jsme byli v Penzionu Pod Pralesem v Zátoni. Penzion nás nalákal svou velkou vnitřní herničkou , venkovním zázemím pro děti a zvířaty. Přesto rovnou přejdu k samotným výletům…

Boubín, další rozhledna, kterou jsem neviděla:-)

Na Boubín jsme vyrazili jak jinak než autem:-). To jsme zaparkovali na parkovišti u nádraží Zátoň. Teda podle plánku. Budˇ jsem něco nepochopila, nebo měla plné oči dětí, ale nic jako nádraží jsem nepotkala:-). Cesta od parkoviště (takové velké, nepřehlédnutelné parkoviště pro všechny, co míří na Boubín) vedla více či méně do kopce po široké cestě, samozřejmě bez aut. Nejprve jsme se zastavili u Idiny Pily, kde jsme krom wc 🙂 (byl tam přebalovák!) vyzkoušeli i výstup na atrapu boubínské rozhledny. Takže škrtám ze seznamu:-).  Pila funguje i jako infocentrum, takže už zde byl náš osud finálně zpečetěn – na Boubín s kočárkem ne-e.30

Pokračování textu Boubín, Libín, slatín…