Harrachov s dětmi trochu jinak

Všude bylo plno sněhu, tak jsme se taky vypravili. Jak známo, vždy děláme věci alternativně. Nevím, jestli díky tomu, že jsme divní lidé, nebo máme divné děti:-). Modroočko je velký milovník vlaků, ale velký odpůrce neznámého. Budy je zase velký odpůrce jízdy autem. Takže vyrazili jsme na jeden den směr Harrachov. Bez noclehu, abychom měli málo krámů. Jeden kočárek, jedny boby a dvě lopaty:-). Bágl s oblečením a jídlem, jak jinak.

Jeli jsme autem do pivovaru Rohozec u Turnova  kde výborně vaří. Posezení je trošku stísněné a kapku načichnete hospodou, ale to k výletu patří. Vyvětráte se pak na horách. Po obědě jsme se vydali zpět autem do Turnova k nádraží, kde jsme jak jinak přesedli na vlak směr Harrachov. Předtím jsme jako správní závisláci zaběhli do Cafe Kolej  a dali si dvě kávy s sebou, abychom to s chlapci přežili.

Přímé vlakové spojení Turnov – Harrachov neexistuje, proto se musí 2x přesedat. A to v Železném Brodě a v Tanvaldu. Některé spoje jedou až do Tanvaldu, tak je přestup jen jednou. Jak bylo nutné, tak jsme přesedli a šťastně dojeli s výzbrojí na bobování až do Harrachova. Budy se cestou vyspal, tak byl přiměřeně happy. Modroočko byl zas v pohodě, že jel po dlouhé době vlakem, jinam než do školky. Po výstupu z vlaku nás omráčilo krásné zimní počasí a hory jak malované. Vrátili jsme se zpět v čase a viděli sami sebe před lety na sjezdovce. Je, jak já teď vlastně lyžuji, ani nevím. Díky péči o děti nelyžuji 6 let.:). Takže nemohu soudit.

Ilustrační foto - v terénu nebyl čas fotit:-)
Ilustrační foto – v terénu nebyl čas fotit:-)

Z krásného snu o lyžování nás kluci rychle probrali. Modroočko odmítal sedět na bobech, přestože ve školce bobuje i na lopatě. Ale to je samo jiná situace. S námi bobovat nebude! Řev a řev, až se stromy ohýbaly. Aktivní Budy okouknul bráchův styl a s velkým nadšením nasedl na boby a nechal se vozit. To Modroočkovi nedalo a chtěl si najednou sednout taky. Asi, aby nebyl za trapáka, co se pořád něčeho bojí. Tak se hoši střídali v jízdě na bobech. Modroočko se přestal bát a štítit sněhu a dokonce i sám chodil. Budy by chodil pořád, ale ještě mu jeho „chodící kumšt“ dlouhou akci v terénu neumožňuje. Nasáli jsme atmosféru opravdových hor. Zjistili, že boby lze velmi výhodně koupit přímo v Harrachově. Prodejem i těchto potřeb se zabývá místní vietnamská komunita. Tak nebojte, kdo doma zapomenete, můžete výhodně koupit na místě:-).

Též trochu může překvapit vysoký počet rusky mluvících turistů. Málokdy jsem slyšela češtinu. Ale možná jsme byli jen v nějaké speciální zóně:-).

Pro nás zimní výlet pomalu končil, jak jinak cestou vlakem. Pak návazně autem. Za chvilku tj. za 2 hod, za menšího či většího řevu obou. Uf už jsme byli doma:-).

Říkáte si, proč vážit tak dalekou cestu, když bobovat se teď dá na každém kopci ve městě. To určitě. Ale bobovat na kopci, přece není žádný výlet. Změna je život:-).

Vložte komentář