Kam s dětmi v Litomyšli

Za příspěvek děkuji Markétě.

Litomyšl je naše zamilované město. Máme to z domova kousek, necelou hodinku cesty, takže jsme tam letos byli v létě hned několikrát. Naposledy jsme se tu ubytovali na dvě noci před další cestou směr Krkonoše.

UBYTOVÁNÍ TAKŘKA NA ZÁMECKÉM NÁDVOŘÍ

Ještě z dob studií jsem měla vyzkoušené Evropské školicí centrum, bývalý zámecký pivovar, zrekonstruovaný nedávno architektem Pleskotem a nabízející ubytování ve dvou patrech s výhledem k zámku (dražší pokoje) nebo v podkroví (levnější). My zvolili levnější variantu, kde jsem ale ocenila svoje špunty do uší, protože pokoj je situován směrem do rušné ulice, kde provoz utichá jen za hluboké noci. Děti ale byly nadšené, zvlášť tříletý Kryštof, který v pokoji objevil větrák a stal se jeho vrchním obsluhovačem. Ema si hned vybrala postel, lízátko se záložkou (dárek na uvítanou) naaranžovala do tlapy svému velkému medvědovi a ostatní věci si vyskládala na poličku nad postelí.

Na patře byly společné koupelny a kuchyňka; to první nám moc nevadilo, penzion obývali studenti a přednášející – vesměs cizinci – se kterými jsme se přes den ani moc nepotkali. To druhé jsme ocenili, protože jsme si tady mohli kdykoli během dne udělat kávu, svačinku nebo zaskočit na záchod, což jsme s dětmi opravdu ocenili!

Nejlepší na tomto ubytování je ale fakt, že z něj vyjdete přímo na zámecké nádvoří. Vedle zámku mají v Litomyšli postavené pódium s provazovou lezeckou stěnou a skříňkami s nejrůznější zábavou pro děti. Najdete tu různé převlečky, koňské hlavy na tyči a podobnou zábavu, kterou naše děti ocenily. My zas kvitovali kavárnu, která je hned vedle. A aby toho nebylo málo, v rohu nádvoří, v jedné z bývalých koníren, je vytvořen labyrint s obrázkovými výjevy ze života a historie zámku. Naše děti se tam zabavily, i když ještě nejsou školou povinné a tudíž si nepřelouskaly nic z bohaté historie zámku.

Zábavu jsme si našli i v zámeckém parku, kde děti plnily různé úkoly. Všechny aktivity v této oblasti má na starosti Zámecké návrší Litomyšl se svým programem „Litomyšlení“: , které zve děti i do nedalekého chrámu Nalezení svatého Kříže, kde je v jedné z věží ukryta originální interaktivní expozice pro děti „Vzhůru k andělům“. V Regionálním muzeu jsme navštívili výstavu „Imaginárium“ – Matěj Forman zde nainstaloval spoustu hracích skříněk, ve kterých se při točení klikou pohybovaly různé postavičky a zvířata. Byly tu i další pohyblivé strojky, mašinky, perpeta mobile, kankán na ovládání… A hlavně se téměř všechno mohlo – nebo spíš muselo – prozkoumat, ohmatat a vyzkoušet. Byl to ráj pro děti i pro nás :). Výstava se nyní přestěhovala do Roztok u Prahy. 

V muzeu mají hravou stálou instalaci pro děti a nakonec i velkou dětskou hernu, kde jsme vždycky nejdéle. A ve spodní části muzea je raw kavárna s mini dětským koutkem, výbornou kávou a raw i ne-raw dezerty. Mňam! Samostatnou kapitolou jsou litomyšlské lavičky, stojící po celém městě. Každá je pojata jinak, vtipně, hravě a zábavně. V jedné zaparkovalo jízdní kolo, další je skříplá velkým kolíčkem na prádlo, ze třetí je udělané barevné počitadlo pro děti. Ve městě je i několik kašen a fontán, naše děti si však zamilovaly brouzdaliště v klášterních zahradách, kde se při teplém počasí dokázaly ráchat celé odpoledne. Milovaly ho tak moc, že ani nechtěly dojíst oběd v nedaleké restauraci Bohém, kde vaří opravdu výborně.

Kromě čvachtání v klášterních zahradách doporučuji i nedalekou plovárnu, kde jsou bazény pro děti i pro dospělé. Plovárna je nedávno zrekonstruovaná, malá, ale hezká:  Vedle ní je krytý bazén, který jsme ještě nevyzkoušeli, a hned naproti sportovní areál, kde si děti vyhrály na hřišti s pískovištěm.

Letos jsme ale jeli do Litomyšle i kvůli novému dětskému hřišti pod Smetanovým náměstím, na korzu vedle říčky Loučné. Hřiště si vzali na starost sochaři Pavla Sceranková a Dušan Zahoranský, a i když na něj prý někteří místní nadávají, nám se moc líbilo. Bylo originální, velké a prostorné. Děti se na něm vyběhaly, vyzkoušely všechny hry, daly si zmrzlinu a byly spokojené. A já se kochala, protože každá jeho část byla zároveň uměleckým dílem.

TOULOVCOVY MAŠTALE

Když už jsme byli Litomyšle přesycení, vyrazili jsme do okolí. Toulovcovy maštale nás lákaly už dávno, tak jsme vyjeli autem, nechali jej v Budislavi a po turistické značce se vydali údolím a lesem ke skalám, nazvaným podle rytíře Vavřince Toulovce. Bylo tam krásně, plno lidí, ale to nám moc nevadilo. Celý okruh byl dlouhý asi 8 km, takže jsme museli Kryštofovi ke konci dělat koníčka, ale Ema poctivě šlapala, sbírala borůvky a nechala se fotit mezi úzkými skalními stěnami.

ZÁMEK NOVÉ HRADY

Blízko Maštalí stojí rokokový zámek Nové Hrady. Nazdobený luxus, až máte pocit, že nejste na Moravě, ale ve Versailles. Však to byl i záměr původních majitelů, a ti noví se také snaží, abychom si u nich připadali jako v pohádce. My jsme ocenili hlavně ovečku, jeleny a koně, které majitelé chovají za zámkem. Zvlášť krmení jelenů byla pastva pro oči a velký zážitek pro děti. Kryštof se nám ztratil ve velkém labyrintu z tújí, já tam objevila uprostřed Stalina s děvčetem, zanořeného v zemi, prošli jsme se francouzskou i italskou zahradou a dali si zmrzlinu a espresso v kavárně. To poslední se moc nedalo, ale přimhouřila jsem oko, všechno ostatní bylo báječné!

Odjíždíme z Litomyšle a máme plnou hlavu zážitků. Určitě se sem vrátíme, ještě jsme neviděli Portmoneum, rodný byt Bedřicha Smetany, Muzeum panenek a nevyzkoušeli kavárnu Mandala!

Vložte komentář