Kašperské hory s dětmi

Asi jsem tam někdy žila, neboť jinak si nedovedu představit, proč na mě ta naše krásná Šumava tak působí a nabíjí mě. Z každého koutu tam jde cítit minulost, co vše ma za sebou, co si v pohraničí museli lidé zakusit… možná proto je tak tajuplná a mystická☺. Šumava tento rok v plánu nebyla, ale jak už to tak bývá, zajímává nabídka na ubytování s dětmi přišla, kdy měla a my vyrazili již potřetí na týdenní dovolenou právě do kraje tajemna a dechberoucí přírody. Zvu Vás na výlet, ehm delší výlet, do kraje borůvek a přírody tak krásné, až z tech odstínů zelené oči přechází ☺.

Den#1 aneb výživná cesta z Prahy do Braníčkova

Jmenuji se Vendula alias Bebirdie. (Moc ráda šiju pro děti, navštivte stránky). Máme 2 děti. Emily má 4 roky a Ben 10 měsíců. Beník je cestovní miminko, ovšem pouze pokud se jede. A tak plán vyjet hned po snídani a být na místě kolem oběda tak trošku díky stavu našich silnic nevyšel. Stáli jsme v kolonách. Dlouho jsme stáli v kolonách. Děcko řvalo o sto šest. Přítel vystupoval klasicky za jízdy z vozu, prostě ideální začátek dovolené že. Po dlouhých 3 hodinách jsme dorazili do cíle. V plánu byl hned první den náš oblíbený podnik Nebespán. Zajeli jsme tedy do Kašperských hor, které nám učarovaly již před 2 lety. Je to město s velkou historií a má prostě své kouzlo. Výlet na hrad Kašperk taky doporučuji, je nádherný a má něco do sebe. Ale ten jsme absolvovali již předloni, takže cíl sobotního výletu byl jasný – dobře se najíst v Nebespánovi. Hotel a restaurace Nebespán sídlí přímo na náměstí Kašperek, nelze ho minout. V kuchyni šéfuje francouzsky šéfkuchař Francois, který se snaží kombinovat recepty franc.venkova s těmi šumavskými a nutno podotknout, že se mu to fakt daří. Kolem oběda si v restauraci sednete jen při troše štěstí, nabízí mmj.i skvělé domácí zákusky a dorty, vynikající kávu Coffee Source a velmi milý a přátelský personál. Do března letošního roku zde by i obří koutek, resp.celá místnost zařízená jen pro děti, ten už je bohužel zrušen, místo něj je Nebeskrám. Obchod, který vás vůní levandule, medu a farm.specialit ihned zláká k navštěvě☺. Já jsem zde krom vína z vinařství Hrdina a dcera pořídila suptrupr knihu, Světem Šumavské přírody, pokud jsou Vaše děti milovníci přírody, musíte ji mít. Kniha je krásně ilustrovaná a rozdělená do částí jako rašeliniště, ledovcová jezera apod. a co je super, knihou se prolínají tipy kam na Šumavě na výlet!

Tip pro Vás: Nebespán nabízí i úžasné ubytování v krásných apartmánech, vyzkoušeli jsme předloni a bylo to prostě skvělé. Pro ubytované je k dispozici velká zahrada, kde můžete v klidu sníst oběd z restaurace, vyvalit se na lehátko, zatímco děti si budou užívat nepřeberné množství houpaček, prolízaček, hladit místního králíčka a hlavně… děti nemaji kam utéct, zahrada je oplocená a všude na ně vidíte☺. Po vynikajícím obědě, kdy si obě děti svou porci jídla odpracovaly na baru, jsme se vydali na malou procházku městem. Museli jsme prostě navštívit pár měsiců otevřený minipivovar, který vede paní sládková, jako jedna ze 4 žen v naší republice a odvezli jsme si i pivo na večer, až děti odpadnou ☺. Cikánka neměla chybu;-). No a nebyla bych to já, abych nevyšpízlovala i něco vyloženě pro děti a tak jsem se s naší Emily vydala do Muzea hraček. Sídlí na náměstí, jen cca 100 m od Nebespána. Na půdě naleznete krááásnou výstavu hraček ze všech možných dob, trošku mi chyběly nějaké časové informace, z jaké aspoň přibližné doby hračky jsou… ale je to zážitek i tak. U pokladny si pak držte peněženky, děti potřebuji samozřejmě půlku krámu, no neodolaly jsme a koupily si pár dřevěných hraček od české firmy Detoa. To, že se sem ke konci týdne ještě vrátíme v plné sestavě, jsem netušila☺ Za zmínku stojí také Muzem Šumavy, které najdete opět na náměstí, určitě stojí za návštěvu, jen my ji už nezvládli.

Den#2 aneb příště na tůru jedině s lexaurinem

V neděli se protrhalo nebe, bylo krásných 20st., na tůru ideálka. Po velkých úváhach, jaký z mých předem vypsaných výletů, dá Emily na kole… jsme zvolili Černé jezero. Auto necháte na velkém parkovišti na Špičáku a tam již začíná krásná asfaltová cesta lesem, vhodná pro kočárky, vozíčkáře a nadšené cyklisty. Cesta trvá cca 3,5 km a pokud nebudete cestou každých 100 m trhat borůvky a řešit 7656.záchvat našeho vzteklého dítěte, které odmítá jet na svém oblíbeném kole dál, jste za hodinku u cíle. Jezero je to krásné, tyrkysově zelené, uprostřed lesů a skal. Romantiku tak trošku ničí žlutý Algida stánek se zmrzkou a lehce nerudný pán, který z 60 vystavených zmrzek má pouze 3 a všem to dává velmi barvitě najevo, hlavně jak ho jeho práce „baví“ :-D. Čertovo jezero jsme bohužel vzhledem ke kočárku a amokujícímu děcku na kole nezvládli, je sice od Černého vzdálené pouze 1 km, ovšem spojnice mezi nimi je do velmi strmého kopce přes obří balvany a šutry. Rádi si ho necháme na příště, až potáhneme za krkem amokující děcka dvě ☺. Cesta zpět k autu byla hotovým peklem, zkouškou pro rodiče a jejich nervy. O jak jsme se těšili na točenou plzeň na našem penzionu. Nejlíp tak do ní přimíchat lexaurin. Nebo dva. Píšu si na příště. Na zpáteční cestě obě děti v autě usly. Ne asi. Spala bych taky po těch číslech co předvedli, resp.hlavně starší ségra… no nic, vyjeli jsme tedy autem po šumavských vesnicích. Pokochat se. Na Šumavě totiž i ty krávy pasoucí se všude kolem působí totalně vyklidněným dojmem. V příštím životě chci být šumavskou krávou ☺. Cesta nás dovedla až do Srní, vesničky, která je proslavená nejen romány spisovatele Karla Klostermanna, vlčí stezkou, o té později, ale hlavně Slunečnou kavárnou Blanky Milfaitové, která umí uvařit nejlepší marmošku na světě. A tož vyskočila jsem rychle z auta pro dvě kávy, dva dorty sebou a taky jednu marmošku. Ty už nikde jinde po světe nekoupíte, jak tomu bylo ještě nedávno….teď už pouze u Blanky v Srní, jen pozor kavárna má otevřeno pouze čtvrtek- neděle. Ano vystojíte si dlouhou frontu, ano ceny jsou jak v Praze, ale za návštěvu to myslím stojí ☺.

Den#3 aneb vydáme se na výlet do Bavor, když už má Benda ten pas, že jo

Kam který den vyrazíme jsme se vždy rozhodli, až dle počasí ráno a počtu záchvatů našeho draka do snídaně☺ Den vypadal slibně, Emilka si našla nového kámoše Denise, takže volba padla na trošku delší výlet autem do Bavor. Tam se kousek za hranicemi, v Ludwigsthalu, nachází Dům divočiny, aneb „Haus zur Wildnis“. Z parkoviště se krásnou 2,5 km procházkou lesy, kde můžete pozorovat pratury, koně Převalského, kdo bude mít štěstí i vlky a rysy, cestou se zastavíte v jeskyni z doby kamenné, dostanete až k samotnému Domu divočiny. U něj se nachází i restaurace, pozor, nečekejte k milému překvapení žádné bratwursty, ale poctivou domácí kuchyni, ovšem za vyšší ceny… Samotný Dům divočiny pak nabízí spoustu interaktivních prvků ze světa šumavských zvířat a lesů, hodně informací o kůrovci, je zde 3d kino a relax zona se sluchátky a lehátky, parádní herna pro děti s dřev.prvky a stromy…Nás ovšem nejvíce zaujala imitace podzemí a jeskyně a zvířat v nich žijících. To bylo zase něco jiného, co jsme dosud nikde neviděli, děti si zalezou do obýváku pana krtka či žížaly?:) Muže zaujaly horniny a do detailu pod mikroskopy nasvícené jedn.rudy, které je možné těžit. Pod nohama se vine velká nadživotní žížala… prostě zážitek☺ V Domě divočiny je i obchod se suvenýry, který mě velmi mile překvapil, k dostání je tam spousta krásných her, knih, zvířat, ovšem samozřejmě v němčině. V češtině měli pár kousků, my zakoupili super Pexetrio-Znáš šumavské savce? (je jich celkem 5 druhů). A důležité info na závěr, vstup je zdarma a všude jsou informace i v češtině☺.

Den#4 aneb dnes pěkně v poklidku

O naší Emily téměř nevíme, což je tak trochu malý zázrak, od samotného rána si hraje s kamarády na písku, hřišti, trampošce nebo minigolfu. Je velmi společenská a se všemi je hned kamarádka. Za což jsem ráda. 4.den jsme pojali v poklidu, zajeli do nedaleké Sušice nakoupit špekoně na večerní grilovačku. Město působí, že se zde snad 20let zastavil čas. Galanterie, partiovky a domácí potřeby jaké známe z dětství ☺. Na zpáteční cestě jsme si zajeli do vesnice Žihobce, chtěla jsem s Emily projít netopýří stezku v zámeckém parku, ale obě děti usly v autě, tak jsem ji aspoň na rychlo proletěla já. V krásném zámeckém parku naleznete nenaročnou stezku pro děti, kde se na 5 inf.tabulích dozvítě o životě netopýrů. V zámku a parku totiž sídli letní kolonie evropsky chráněných 13 druhů netopýrů, vč. Vrápence malého. Vedle zámku je pak hřiště pro děti, překvapením bylo, že v zámku teď sídlí základní škola☺. Jo a nesmím zapomenout na parádní obří broukoviště pro spešl brouky, kteří žijí v odumřelých stromech. Vzniklo z okácených stromů při revitalizaci parku roku 2014.

Den#5 aneb naprané pupky U Štěpána

Tvrdím, že kdo zavítá na Šumavu, prostě nemůže vynechat gastrozážitek, návštěvu Hospůdky U Štěpána. My se vrátili již potřetí a to co pan majitel Štěpán za těch pár let dokázal, je neuvěřitelné. Z každého kousku toho místa tam jde cítit, že vše dělají s láskou a pokorou. Stejně tak působili moc mile majitelé i v tv u Zdeňka Pohlreicha. Při poslední návštěvě byl přímo před restaurací KEMP. Vylezeš v žabkách ze stanu a jdeš si na šumavského hambáče ke Štěpkovi, chápeš☺. Hambáč, který stojí více, než v Praze. Ovšem nutno podotknout, že ceny odpovídají kvalitě a servisu a člověku se dopřeje opravdu gastrozážitek, na který jen tak nezapomene. Dnes je místo kempu nádherná zahrada, plná zeleniny, ovoce, bylinek, malý sad se stromky, mezi nimi lehátka k odpočinku. Prostě šumavská idylka. Jo a taky jsou tam králici a bosostezka! Samozřejmostí jsou dřevěné prolízačky pro děti, skluzavka, uvnitř restaurace je na wc pro invalidy i kojící křeslo a přebalovací pult☺. Ale pozor, rezervace je nutná, my při ní uvedli, že chceme sedět venku na zahrádace, kvůli dětem a vše klaplo na 1. A odpoledne již patřilo dalšímu výletu – Pohádková chalupa Mlázovy, do které jsme to měli od Štěpána jen asi 15 min. autem, takže na pohodu. V asi 3 místnostech a na půdě tu najdete spoooustu pohádk.postavviček, domečkl, celých vesniček, rodinu vodníka a čertů…je tam toho hafo, upřímně, některé již velmi ohlodal zub času, ale děti to tak nevnímají a užijí si to. K velkému překvapení nás čekala rozlehlá zahrada s poníky a 3 kozama a spousta dalšího dřevěného vyžití a her. Čertovská škola, Věštírna, Skřítkoviště ,spousta domečk pro skřítky, hmyzí hotel. Taky nesmím zapomenout na tvořivou dílnu ve stodole, kde si můžete vytvořit mýdla, svíčky, pokreslit zvířátka ze sádry a dřeva atd. Emily malovala dřevěného Rexe☺.

Den#6 aneb poznáš bobky od veverky?

Čtvrtek. Někteří by nejraději na trampolíně i nocovali, jiní by se nejraději nehnuli ze stínu zahrádky restaurace a s plzní v ruce☺. Teplota stoupá, poslední dny naší dovolené mají přijít tropy a zároveň velké bouřky. Volba padla na další zážitkovou stezku, tentokrát přímo v Kašperkách. Stezka lesních her v Kašperských horách. Stezka se skládá ze 2 částí, jedna je o lese, druhá o zvířatech žijících na Šumavě. Vše je krásně zpracované ze dřeva, vyřezávané reliéfy, úkoly, hádanky, puzzlata, dozvíte se jak to zvíře žije, co jí a jakou má stopu, vyzkoušíte si poznat, jak které zvíře ohlodává šišku nebo jaké má bobky ☺. Stezka je tak na hodku, naše dítě mělo za 20 minut hotovo. Ta se fakt povedla a my se sem určitě někdy ještě vrátíme☺. A když návštěva Kašperek, tak je nutností opět Nebespán a Muzeum hraček – vše proběhlo tento týden již podruhé :-D.

Den#7 aneb konečně koupák

Teplota nejen v týmu stoupá, je nutné se jet někam zvlažit a to velmi rychle. Paní majitelka penzionu radí vyzkoušet koupaliště Kolínec, jen asi 8 km od Braníčkova. A tip to byl super. Koupaliště je jen 2 roky staré, vstupné krásných 30 Kč (pozor, také vstup na vlastní nebezpečí, chybí plavčík☺. Dostatek stínu, prolízačky pro děti, malý bufet, ale co bylo nejvíc, 2 bazény pro děti (+1 velký). Ten menší měl max 40 cm a hlavně postupný sešup, což bylo s trochou představivosti jak na pláži☺. Stejně jsou ty vesnické koupaliště nejlepší!:) Tři hodiny utekly jak voda, více jsme v té vyhni nedali, kam vyrazíme dál.

V další vesnici Hrádek je zámeček Hrádek a tam prý výborná restaurace. Fičíme tam. Byli jsme velmi mile překvapeni, na zahrádce restaurace uvnitř zámku bylo krásně chladno, byly zde velké plastové šachy, plastový zámek a dřevěný obří povoz s koňmi. Uvnitř restaurace pak malý koutek, nechybí přebalovací pult. Jídlo bylo výborné, co víc si přát. Cestou k autu zahlédnu plakát, že v Zámecké galerii se koná výstava hraček a interaktivní herna. Jupí, vletíme ještě tam na chvíli… no chvíli, kdybych věděla co nás čeká, vyčlením této návštěvě celý den! Celé 3 patra (bezbariérove) jsou věnovány dětem, kdy si děti můžou zahrát na zámecké paní, na krále, vojáky, holky obléct šaty, nazdobit se v zámecké komnatě, kluci zase rytířské helmy a vojenské kacafraky, je zde velký dřevěný zámek s vybavenm pro holky a vojenský hrad pro kluky… no prostě jsme byli v úžasu. Měli jsme celý dům pro sebe, o to to bylo lepší. V poslední patře pak probíhá Dětská naučná herna Františka Pravdy, kde si můžete zahrát na na kupecký krám a vyzkoušet praktické ukázky přírodopisu, zeměpisu, mineralogie apod. A pokud by to starší děti nebralo, můžou čas strávit na Adventure golfovém hřišti, které je ve vnitrobloku galerie☺. Současně zde probíhá Výstava panenek a medvídků, která je zapůjčena z Klubu Panenky ČR.

Den#8 aneb pohlaď si vlka

Dovolená nám bohužel končí, ale jelikož jsme ji chtěli strávit maximálně aktivně a vidět toho co nejvíce, máme naplánovaný ještě malý výlet i při odjezdu směr Praha. A to Vlčí stezku ☺. Ten den se tam ještě koná setkání s vlky a možnost si i pohladit opravdického ochočeného vlka, není co řešit, jedeme. Vlčí stezka je součástí Návštěvnického centra Srní. Je to krásně vybudovaná základna pro vlčí nadšence, na velkých inf.tabulích se dozvíte o životě vlků, životě ve smečce, na interaktivní kameře můžete pozorovat vlky přímo ve výběhu, poslechnout si vlčí vytí apod. Za centrem je hřiště pro děti a začátek samotné stezky. My si ještě počkali na 2 vlky, které bylo možno si pohladit, co, podrbat doslova☺. Před každého se vyvalili a lá drbej mě a nepřestávej ☺. Pak jsme již vyrazili na 2,5 km dlouhou stezku lesem, cestou míjíte naučné tabule o zvířatech Šumavy a na konci samotné stezky je cca 400 m dlouhá dřevěná vysutá lávka, která prochází přímo výběhem vlků. My jsme měli štěstí a v jednu chvíli byl vlk přímo pod námi, takže asi 2m od nás.. na samém konci lávky bylo nejvíce lidí a nás čekalo překvapení. 4 malá vlčátka si hrála v kamenitém svahu, jen kousek od doupěte. Kousali se a vyvaděli, prostě jak malí jardové ☺. Jen můj foták už nebyl schopen zachytit to v tak velké vzdálenosti, ale zážitek to byl veliký☺. Celý výběh vlků celkově se mi moc líbil, neupravená syrová šumavská příroda, všude borůvčí a odstíny zelené….krása!:)

No a nás už čekala dlouhá cesta do Prahy, takže jsme zvolili ještě zástavku na rychlý oběd a sjeli jsme na Modravu, do tolik vychvalovaného pivovaru Lyer. Poobědvali jsme na terase s výhledem do hlubokých lesů, nad zurčícím potokem, jedno z nejlepších fish and chips (ó jak typicky šumavské jídlo, ja vím ☺ co jsme kdy měli ☺. Prostě rozloučení se Šumavou jak má být. Byla to naše prozatím nejlepší rodinná dovolená a já jsem fakt ráda, že jsme toho tolik stihli a viděli, prostě #welovešumava ☺.

3 komentáře u „Kašperské hory s dětmi“

  1. Edit: U Štěpána neni místo kempu zahrada, kemp funguje a v jeho stredu je krasna zahrada 🙂 to ze je prakticky prazdny je takovy maly zazrak, mozna je to dane tim ze zazemi (umyvarky, zachody) je ponekud spartanske, byt ciste a udrzovane. Každopádně jsme v kempu kempovali s karavanem minuly vikend a krom nas se tam od patku do nedele mihli akorat jedni nemecti turisti s dodavkou a cesi se stanem. Hezci vyhled nez na liduprazdnou zahradu, dyne, lesy okolo a kravy na obzoru jsme uz po ranu dlouho nemeli.

  2. Děkuji za článek, zrovna jsem hledala tipy na Kašperky, kam se chystáme na prodloužený víkend. Měli jste plán, kdyby pršelo?

Vložte komentář