Nespí, tak nikam nejedu!

Je to už skoro 7 let, co jsem se pořádně nevyspala. Těhotenství, první dítě, druhé těhotenství, druhé dítě, spánek vzal snad definitivně za své… Znáte to? Taková trochu otřepaná fráze, že jo? No a přiznejte, kdo by se pod ni nepodepsal:-)? Já nevím, jak vy, dámy (chlapi sorry jako), ale já pokaždé takhle v noci, když řve ten či onen, hodím lehce nenávistný pohled směrem na druhou polovinu postele a říkám si „Proč já? Proč ne on?“:-).

Přiznávám, že jsem měla i zoufalé období, kdy jsem kvůli Brácháčově spánku odmítala kamkoliv jezdit. Však jeďte někam a buďte celý penzion, že jo.Trvalo to asi rok. Noc co noc řval a nic na něj nezabíralo. Zkoušela jsem všechny možné i nemožné rady a fígle.  Kojit, nekojit, dudlík ano, dudlík ne, nechat vyřvat, nenechat vyřvat, spát spolu v posteli, nespat spolu v posteli, odstěhovat se z místnosti, chovat, nechovat, utahat, neutahat, rybí tuk, vysavač..  Fíha, to bylo kolem mě najednou rad! Bože, jak já nesnášela věty typu „On ti ještě nespí v kuse celou noc, jo?“. Až jsem se s tím časem prostě smířila.  Přijala jsem to jako fakt. Nebojovala jsem s tím a nehledala jsem řešení. Vnitřně se mi strašně ulevilo. Nevím, jestli z toho Brácháč vyrostl, jestli mu pomohl můj vnitřní klid, každopádně se nám od té doby žije, resp. spí mnohem lépe.

Lenku, která stojí za vznikem portálu Prosimspinkej, jsem zaregistrovala už tehdy. A i když se už jistý čas zaručeným radám raději vyhýbám a sázím víc na svůj selský rozum, jejímu projektu fandím. A protože mi je sympatické i to, že se sama na mateřské vrhla na podnikání a šla si za svým snem, požádala jsem ji o malý „spánkově – cestovatelský“ rozhovor. Třeba pomůže dalším zoufalým rodičům, kteří by rádi někam vyrazili a bojí se, jak to s tím spánkem během cest vůbec bude…

Můžeme miminkům a malým dětem nějak pomoci vypořádat se s novým prostředím, aby se jim spalo lépe?

Měli bychom začít u sebe. Čím klidnější budou rodiče, tím lépe mohou pomoci dětem se se změnou vypořádat. Důležité je zbavit se strachu, že cestování bude strašné nebo že se rozhodí celý režim, spánek a podobně. Ani jedno z toho se stát nemusí. A pokud ano, nejlépe to zvládneme flexibilně, na místě a podle situace. Takže je úplně zbytečné se předem stresovat. Děti už od narození mají velmi citlivý „radar“ na nejistotu rodičů.

Pár praktických tipů:

  1. Vypněte stres a zapomeňte na pravidla

Na dovolené se často dětem může změnit režim, doba usínání, denní spánky… Děti jsou ale velmi flexibilní. Nestresujte se zbytečně tím, že je to najednou jinak. Na jejich spánek má vliv nejen povaha (tedy to, jak se se změnou dokážou vypořádat), ale také prostředí a to, co spánek na daném místě ovlivňuje (teplota, zvuky, osvětlení, poloha místnosti ke spánku, míra zážitků přes den a podobně). Často rodiče právě na dovolené zjistí, jaký detail v prostředí dítěti může zlepšit spánek. A právě podobnou změnu udělají pak i doma. A co se týče rozhozeného režimu – u každého dítěte je to samozřejmě individuální. Obecně jsou ale děti velmi flexibilní a do pár dnů se pak vrací do svého obvyklého biorytmu (pokud se jim spánek vůbec nějak posunul).

  1. Hodně si povídejte

Léto se spojuje s dovolenou a zážitky, těch bývá často v tomto období mnoho. A mnohdy jsou velmi intenzivní. Některé děti díky tomu velmi rychle usnou a skvěle spinkají. Jiné zase můžou právě zážitky budit celou noc. Pokud je vaše děťátko citlivé na zážitky a nové podněty, zkuste si po zážitkově „náročném“ dnu hodně povídat. Právě povídání o zážitcích jim může pomoci je lépe zpracovat a nebrat si je s sebou tolik „do spánku“.

  1. Pozitivní přístup

I malým miminkům můžeme popisovat, že se někam chystáme. Největší efekt to má, když to navíc říkáme klidně a pozitivně. To samé potom můžeme opakovat, když budou po cestě neklidné. Starším dětem cestu spojte s povídáním o tom, co je tam čeká. S čím se výlet spojuje a na co se mohou těšit. Někdy se jednoduše také jen potřebují vnitřně připravit na změnu prostředí. Pak se dokážou často i mnohem rychleji přizpůsobit.

Když cestujete se starším děťátkem kolem roku, je fajn kromě povídání, spojit mu cíl cesty s něčím, co dobře zná. Například: „Pojedeme k babičce, tam je ten velký pejsek, kterého máš rád. Ten co tak hezky štěká…“ Nebo podobně. Prostě se zamyslet nad tím, co je nebo bude na místě, kam cestujete a na co by mohlo vaše dítě pozitivně reagovat, co už zná nebo má rádo. Pomoci může také to, když s sebou vezmete kousek „domova“. Tedy i nějakou věc, kterou má dítě rádo, třeba deku, polštář nebo hračku.

Jak vyzrát na nespokojené dítě v autosedačce, které ne a ne usnout?

Závisí v jakém věku děťátko je. Načasování cesty s dětmi je docela věda, hlavně strefit se do spánku dítěte. Může se stát, že se mu prostě nepodaří usnout hned v tu hodinu, v jakou usínají pravidelně doma. A v nás se potom začíná hromadit stres, stupňuje se a stupňuje se i v děťátku a dostáváme se do začarovaného kruhu. Určitě velmi pomáhá nepanikařit, když znejistíte také vy, je pro dítě těžké se uklidnit. Mluvte na něj klidným hlasem. U malých dětí můžete zkusit například pustit bílé šumy nebo hudbu. Můžete ho zkusit jemně hladit směrem od prostředku čela ke konci nosu (malé děti na toto hlazení často reagují zavíráním očí a zklidňuje je, pokud jsou unavené, někdy se jim tak může podařit rychleji usnout).

Počítejte také s častými přestávkami. Pokud miminko/dítě prostě v autosedačce ne a ne usnout a je nervózní a unavené a vy také, zkuste prostě zastavit při nejbližší možné příležitosti. Můžete se na chvilku projít, zkusit ho uspat v náručí nebo u kojení, nebo při procházce a pak ho vrátit do autosedačky spící.

Jednodušší se může jevit cestování vlakem. Pokud cestujete třeba vlakem, tak můžete zkusit dát miminko do šátku. Často pak ani nepostřehnou, že se někam přesouvají. V šátku najednou přestane existovat okolní svět a je jen miminko a maminka. Ale mám s nošením skvělou zkušenost i u o něco starších dětiček v souvislosti s cestováním. V šátku mají pocit bezpečí i v přeplněné letištní hale.

Jaká je optimální teplota v místnosti na spaní? 

Jedna věc je optimální teplota a druhá věc je to, jaké jsou naše možnosti vzhledem k počasí a bydlení. Může to být různé. Člověk se dokáže přizpůsobit různým teplotám a podle toho se ve světě liší často i to jak spí. I v různých částech světa k tomu přistupují jinak. U nás se za optimální považuje 18-20 stupňů. Přitom ale v létě samozřejmě většinou spíme v teplejších místnostech. Každému dítěti vyhovuje něco jiného. Některé děti spí lépe když je chladněji, jiné když je tepleji. Všem je ale příjemné lehnout si do vyvětrané místnosti s čerstvý vzduchem.

Teplotě je dobré přizpůsobit pak i oblečení a vyhnout se například umělým materiálům.

Jak si poradit se spánkem v letních horkých měsících na dovolené u moře? 

V místnosti, kde budete spát, můžete mít přes den zatažené závěsy, aby jí sluníčko příliš nevyhřálo. Jinak také může pomoci zvlhčovat vzduch tím, že v místnosti zavěsíte mokré látkové pleny nebo ručníky. Pokud je velké teplo, stačí děťátko dát spinkat jen v plence a přikrývat když tak jen bavlněným tenkým povlečením.

Jinak další tipy, jak zchladit spánek můžete najít i v tomto článku.

Tak a teď jdu spát i já:-).

 

 

 

Vložte komentář