Propršené Třeboňsko

Třeboňsko. Není nad to, když vyrazíte na svou první krátkou cyklodovolenou a skoro celý víkend vám prší:-). To jsme prostě my. Nevadí, i tak to bylo vlastně fajn!

1

Ubytování jsme tentokrát zvolili v Penzionu Za Humny  a byla to jednoznačně ta správná volba!

Celý penzion je nově zrekonstruovaný a prostě krásný. Nadšená jsem byla z dvoupodlažní stodoly – v přízemí klavír, šipky, plátno na promítání, posezení a samoobslužný bar s točeným Únětickým pivem, stáčeným vínem a pamlsky (zmrzlina, brambůrky,..). Jednoduše si každý vzal, co chtěl, udělal zápis na tabuli a bylo to. Krásná důvěra! V horním patře byla dvě křídla. V jednom koutek pro malé děti, ve druhé části (osobně jsem tam vlastně ani nevlezla) byl tuším fotbálek a asi i nějaká herní konzole. V koutku pro malé děti byly mraky hraček a parádní houpací křesílko, ze kterého jsem všechno v klidu pozorovala. Pro úplně nejmenší jsem zde odhalila pár slabších míst – chybějící zábrana schodů a celkem chladno (tzn. pro plazící děti přibalit teplejší tepláčky). No, ale stodola je stodola…V dolní části stodoly byla možnost si přitopit pomocí lamp.
My jsme byli ubytovaní v apartmánu s kuchyňkou. Výhodou každého apartmánu je možnost posezení přímo před apartmánem. Rodiny s malými dětmi ocení možnost zapůjčit si dětskou postýlku, židličku a hlavně podlahové topení pro „plaziče“. Nevýhodou je, že apartmán nemá místnosti  oddělené zdí, je to vlastně 1kk. Ale posedět se dá právě ve stodole, takže problém jako by ani nebyl. Nočník jsme si dovezli sami (ale půjčují prý též!) a příliš velké světlo v apartmánu jsme vyřešili pověšením ponča do deště na okno.
Dvůr je uzavřený, takže nehrozí samovolný únik dětí! Je zde trampolína a v letních měsících i bazén. Součástí penzionu je i malá lezecká stěna a venkovní hřiště se skluzavkou, lanovkou a lanovkovým kolotočem (nevím, jak tu vychytávku nazvat, v životě jsem to na hřišti neviděla,  ale bavilo to i mě).

K snídani nám bylo doručeno čerstvé voňavé pečivo z místní pekárny. Prostě pohoda!
Za celý apartmán jsme zaplatili 1000 Kč za noc, přičemž jsme měli k dispozici tři postele a jednu postýlku. Paní Žloutkové  už byly čtyři, takže se zařadila mezi platící. Tím pádem bych o ceně řekla : „nicht schlecht“.
Na stránkách penzionu je spousta fotek a musím říct, že tyto fotky nelžou a nejsou přikrášlené.
Jedinou malou mouchu to mělo. Pes. Pes paní majitelky. Občas měl tendenci k nám  do apartmánu nakouknout. Byl to neškodný hafan, ale v očích našich dětí zřejmě nenažraný vlk…takže bez trošky hysterie se to neobešlo.

Celé Třeboňsko je prošpikované cyklotrasami

My jsme se velmi báli, že se nevyhneme tomu,  jet po silnici. Paní Žloutková  se naučila před měsícem jezdit na velkém kole  a o „jistotě za volantem“ se tedy ještě nedalo mluvit. Protože bylo opravdu ošklivé počasí, na cyklistiku zbyl z víkendu  jen jeden den.
Cyklookruh Libořezy – po silnici do Mirochova – cyklostezka 1010 – Rovenská cesta- Bystřická cesta (plus minus cca 10 km )
Pro nás byl tento okruh zatěžkávací zkouška. Určitě se dají najít krásnější trasy, ovšem my jsme se chtěli pohybovat poblíž penzionu, neboť počasí nám nepřálo a netušili jsme, jak se s tím dcera popere. Jízda po silnici byla bez větších problémů, auto jsme snad ani nepotkali. Po celou dobu jela paní Žloutková sama, jen na 2-3 kopcích jí Véčko pomáhal. Nejednalo se o žádné krpály, takže bylo Véčko schopno šlapat na svém kole a zároveň  tlačit paní Žloutkovou. Tažnou tyč se nám na ty kousky nechtělo přidělávat.
V Mirochově jsme narazili na nejdivočejší pizzerii našeho života:-). Pizza u babičky  nabízí netradiční posezení, příjemnou domácí atmosféru a spoustu vyžití pro děti. Kvalitu pizzy nechť každý posoudí sám. Neurazila, prostě dobře posloužila. Mimochodem, z pizzerie lze objednat pizzu i do penzionu s dopravou zdarma.
Celý okruh jsme zvládli poměrně rychle – trnuli jsme totiž hrůzou, kdy zas vypukne slejvák. Zpětně lovím v paměti, že jsme na cestě byli asi 3 hodinky. Celá trasa byla sjízdná s kočárkem. Vím to. Já za tím kočárkem totiž běžela:-). Bráchoségra totiž chodit prostě nebude… a jako chabruse jsem jej nechtěla cpát do cyklosedačky, když mělo každou chvíli začít cedit. Co naplat, druhý den jsem chodila jak kachna…

Výlet do Třeboně – Dům přírody, Radniční věž, lázně Aurora

Protože nám počasí příliš nepřálo, rozhodli jsme se, že nemá cenu tlačit na pilu a nutit paní Žloutkovou jet na kole v dešti (potažmo i Brácoségru, i když ten, milostpán, si v klidu hověl klidně v kočárku). Rozhodli jsme se pro výlet do Třeboně.

Dům přírody – dům se nachází v prostorách Třeboňského zámku. Zámek jako takový jsme nenavštívili, jen zámeckou zahradu. Ta byla opravdu krásná. V Domě přírody se nachází stálá expozice . Troufám si říct, že osloví opravdu už i ty nejmenší návštěvníky (našim dětem hlodalo hlavou, jestli ty voskové figuríny jsou opravdové  a Bráchoségra, říkáme mu zoolog, byl ve svém roce nadšený ze všech vycpaných zvířat a snažil se je krmit podestýlkou.

Radniční věž se nachází v docházkové vzdálenosti od zámku. Pro paní Žloutkovou  bylo dobrodružstvím vyšplhat ty příkré schody, pro nás vynést Bráchoségru nahoru, ale výhled za to stál. Prostě zpestření naší cesty.

DSC01904Na oběd jsme zavítali do restaurace přímo u radniční věže, hotel Bílý Koníčekkde jsme si pochutnali, jak jinak, na třeboňském kapru. Hotel sdílí společné prostory s vedlejší restaurací, Bufetem Na Rynku , kde je celkem velký dětský koutek s Ikea kuchyňkou, dětskými židličkami a přebalovacím pultem. Vše čisté. Jídlo v Bufetu Na Rynku bylo cenově přijatelnější.

Prezentace1

Lázně Aurora jsme navštívili v závěru dne. Velké, čisté lázně s dětským brouzdalištěm pro nejmenší, velkou vířivkou s teplou vodou, bazénem s protiproudem. Protože taková zařízení příliš nevyhledáváme, nejsem schopna porovnat s jiným aquaparkem. Ale nám bylo fajn. A to jsme si jako frajírci vyrazili bez ručníků. Paní u pokladny byla velmi milá, měla slitování. Jelikož v lázních se ručníky nepůjčují, tak nám půjčila zdarma alespoň velká prostěradla.
Celkové hodnocení: ****
Ubytování bylo skvělé, stejně jako celý náš víkend. I když pršelo, dokázali jsme si udělat takový program, že ani déšť nevadil. Cyklovýlet byl také fajn. Škoda jen, že počasí nepřálo a času nebylo příliš. Tato oblast určitě stojí za prozkoumání. A já bych byla velmi ráda za tipy, kam vyrazit na kole s malými dětmi právě v této oblasti ). Rozhodně se Za humna ještě vrátíme!

Vložte komentář