Road trip v Lužických a Jizerských horách

Není nad to, když se domluví dvě kamarádky (každá tak trochu z jiného konce Prahy), které mají řidičák snad už 20 let, ale řídí sotva dva roky, že vyrazí spolu na ROAD TRIP:-). To máte pak týden přemýšlení, kde ta jedna tu druhou nabere, aby celodenní výlet nespočíval ve vzájemném hledání.  Nakonec se ta jedna stejně musí dopravit k té druhé metrem a vlakem, protože ta druhá má sice naučenou trasu z  Prahy kolem bydliště té první, ale prostě nesmí uhnout z té naučené trasy ani o milimetr, jinak bude víte kde…protože jak s ní hnete, je to špatný…

Hele, fakt díky, že jsi přijela!

Tak ale vyjely jsme:-)! Cíl Lužické a Jizerské hory. A hlavně nepíchnout, neztratit kolo či zpětné zrcátko, nemuset dolívat jakoukoliv tělní tekutinu vozu a pokaždé nastartovat. Těch 350 km pro mě bylo takové zadostiučinění, pocit hrdosti! Jo jsem dobrá! A apeluji tímto na všechny mámy neřidičky-  jděte do toho! To je tak osvobozující pocit, to je taková volnost…

Samotná cesta pro mě byla neskutečný luxus. V rádiu nejela Perníkárna ani Pejsek s kočičkou, za jízdy jsem nebyla jak chobotnice, co permanentně podává něco dozadu, ba co víc, pití bylo podáváno tentokrát mně! To, jestli jsou cestou kořeny, šutry, skály, spadané stromy, to, jestli je to 5 nebo 10km…to nám prostě bylo šumák.  Však road trip, ne?:-)

Nebudu tu básnit, jak skvělé to bylo. Bylo! Ale víte, co bylo stejně nejskvělejší? TO PEVNÉ, DLOUHÉ OBJETÍ, KDYŽ JSEM PŘIJELA DOMŮ. Ty jo, oni mě fakt mají rádi!

To bych nebyla já, abych cestou neměla bezbariérové senzory a nesnažila se zaznamenat, kde by to šlo s kočárky a kde by to mohlo být zajímavé pro děti. Takže tady to máte. Jen pozor! Svačiny s sebou.  Tento kraj je trochu chudý na občerstvovací zařízení, přišlo nám:-).

POPOVA SKÁLA U RYNOLTIC

Procházku jsme začaly na hřišti u rozcestníku v Dolním sedle, kde je parkoviště a též dětské hřiště.  Kupodivu jsme se na hřišti nezdržely:-).

Hřiště v Dolním sedle
Hřiště v Dolním sedle

Po zelené (naučná stezka) jsme se po 1,5 km dostaly k rozcestníku na Popovu skálu. Tam se už s kočárkem nedostanete, ale k vyhlídce je to jen 500m! Určitě stojí za to jít do rizika a kočárek nechat v lese.  Ten výhled totiž… to jen tak nenajdete.

Dále po naučné stezce přes Krásný důl a kolem Vraních skal (2km) a  pak po modré zpět do Dolního sedla.  Celkem tedy cca 4 km. My jsme si zašly ještě na Kohoutí vrch, ale tam s kočárkem nedojedete.

BÍLÉ, SLONÍ KAMENY V JÍTRAVĚ

K těm jsme dojely z Dolního Sedla do Jítravy. Parkoviště v Jítravě je hned naproti benzínce. Ke kamenům vede nezpevněná cesta, která je s kočárkem sjízdná za předpokladu sucha. K Bílým kamenům je to sotva 1km, což by ušel i dvouleťák.  Musím říct, že ty kameny, ty jsou! Nikdy jsem nic takového neviděla. Nádhera!

Ještě si dovolím poznamenat, co jsem v této oblasti ještě zaznamenala, ale nemám vyzkoušené:

U Hrádku nad Nisou, který je z Rynoltic či Jítravy coby kamenem dohodil, je přehrada Kristyna. Už z dálky byla vidět písečná pláž, takže místo zajímavé na kempování třeba v autokempu.

Kristina/

Na německé straně mě hodně láká hrad Oybin. Další tipy z Lužických hor či Českosaského Švýcarska najdete zde. Teď už ale zpět k naší cestě, která pokračovala směr Jizerky.

KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A TRANSBORDÉR

Asi to slovo slyšíte prvně, stejně jako já. Transbordér. Perfektní udělátko, díky kterému se vlastní silou dostanete přes řeku.Můžete si dát i závod:-).

Transbordér najdete v krásném Kryštofově údolí. Sjedete celé Kryštofovo údolí dolů až k samotnému konci, kde narazíte na „rozdvojku“ směr Chrastava nebo Liberec. A přesně mezi silnicemi je parkoviště pro 1-2 auta a prašná cesta vedoucí přímo k němu.

Parkoviště na cestě k transbordéru

Je to sotva 1km, určitě sjízdné s kočárkem, který se  vejde i do samotného transbordéru. Od něj se cestou do kopce už pro kočárky nesjízdním terénem dostanete po necelém 1 km na zříceninu hradu Hamerštejn.

Kryštofovo údolí je plné nádherných roubenek, člověk se tam cítí trochu jako ve skanzenu.

Zajímavý pro děti může být i místní orloj. No a nebo taky ne:-). Tak ale hřiště tu mají taky:-). Hned vedle toho orloje. Vřele doporučuji stylové ubytování, nikoliv však příliš baby friendly, v Penzionu Rokytka. A na husu rozhodně zajděte do restaurace U Uhlířů (je třeba objednat).

V Kryštofáči měli i parádní pálení čarodějnic.

Pokud plánujete cestu do Liberce, např. do IQ parku (Ten můžu rozhodně doporučit, za rok tam asi též vyrazíme. Pro starší děti a dospělé doporučuji i 4D kino a laser game:-), tak zvažte prodloužit si pobyt. Stojí to za to! Výlet na Ještěd lanovkou je též zážitek, cestu dolů zvládnete s kočárkem nebo si můžete půjčit koloběžku (Véčko to sjel se Žloutkovou, když jí bylo 3,5). Zajímavě se jeví i areál Obří sud, pro malé cyklisty či bruslaře okruh ve Vesci a v létě na koupání i Hamr na jezeře.

NAUČNÁ STEZKA OLDŘICHOVSKÉ HÁJE A SKÁLY

Tak tato trasa rozhodně není sjízdná s kočárkem, ale je to jedna z nejhezčích naučných cest, co jsem viděla.

Rozhodně doporučuji pro děti, protože ač hodně do kopce, cesta děti určitě zaujme.

Vysoké stromy, co vržou, obří kameny, co vypadají jak sochy a stanoviště naučné stezky je myslím, budou bavit. Troufám si říct, že celou trasu (6 km) by Žlouková ve svých necelých 5 letech ušla s přehledem, i když terén byl dost náročný.  Parkoviště je až za cedulí označující konec Oldřichova v Hájích, u restaurace Hausmanka. Od Oldřichovského sedla přes Kopřivník a Skalní hrad – ten nabízí nádherný výhled – přes Hřebenový luk a pomalu po modré zpět. Celou trasu najdete zde. 

Necelých 35 hodin na cestě, ale pocit, že tam člověk pobyl minimálně týden. Opravdu dobrá věc tyhle výlety do přírody, řeknu vám:-).

Leni, díky!

 

 

Vložte komentář