S dětmi na cestách s hračkami i bez

Právě začal čtvrtý týden, kdy jsem s dětmi na cestách. Ještě jsou dva týdny před námi, než se vrátíme domů. Jak říká Žloutková, než se doma ubytujeme nafurt:-). Zní to děsně, ale Žloutková byla ve školce naposledy v loňském roce (a to ještě v půlce prosince). A víte, že mě ani jednou nenapadla ta zoufalá věta „Už aby šly do školky!“? Buď už mi definitivně přeskočilo, nebo to tak prostě asi mám:-). Každopádně už čtvrtý týden mám místo skříní batoh. A ejhle, ono to jde! 

Čas od času se musím uklidnit, že jsem ještě normální – jakože obočí si trhám, make up a lesk na rty používám a nohy si taky holím:-). Jinak mi totiž přijde, že mi mateřství obrátilo život ale fakt naruby! A díky němu konečně dělám to, co mě baví! HRAJU SI!

Některé mámy hrdě hlásají, že nesnáší dětská hřiště a neumí si hrát, jiné zas po večerech studují nejvhodnější hračky pro ratolesti, lepí si  barefoot chodníčky a přes den s dětmi nabírají kleštěmi vatové kuličky v rámci montessori. Já jsem fakt happy, když můžu něco kutit. A nedělám to jen kvůli těm dvěma cucoňům, ale mě to prostě baví! Asi jsem zamrzlé dítě…

Poslední dobou mě hodně baví si hrát s přírodními materiály. Zkrátka s tím, co člověk najde kolem nás. A troufám si říct, že právě během cest a výletů narazíte na řadu místních řemeslníků a truhlářů, co mají nějaký ten odpad navíc… Stačí mít jen oči otevřené a nebát se zeptat. To je věc, kterou vtloukám dětem do hlavy dnes a denně.

PŘÍRODNÍ HRAČKY – PANÁČCI

Tak tyhle figurky, ty tak krásně voní! Pokud příští rok po Vánocích nebudete vědět, co s vánočním stromečkem, zkuste si ho nařezat na špalíčky:-).

O sněhulácích bez sněhu jsem už psala.

DŘEVĚNÉ MĚSTEČKO

Stačí pár odřezků a můžete se s dětmi realizovat. Skvělý a levný doplněk k všem těm drahým vláčkodrahám.

DŘEVĚNÁ TECHNOLOGIE

Žloutková těžce fušuje do řemesla Číně a jede velkovýrobu mobilů a tabletů ze dřeva. Přiznávám, že jsem strašně potěšena, že to kutilství asi podědila po mně:-).

Tvoření je skvělý trénink trpělivosti. Kolikrát ji tahám vzteklou z hoblin:-). Čas od času ji vyjede z pusy, že to nedokáže. To jsem pak zas vzteklá já. Však kdo nic nezkusí, nic nezíská! A kdo se bojí, nesmí do lesa! Když člověk chce, všechno jde! Staré dobré pravdy. Je to jen na nás!

Třeba já. Když jsem viděla takový látkový košíček, řekla jsem si taky „to nedám“. No a dala!

V čem převrátila mateřská život vám?

Vložte komentář