S dětmi na sever Chorvatska na písečnou i kamínkovou pláž

Tak jsme tady. V Chorvatsku. Když jsme se sem přesouvali z nádherného Rakouska (to je na mnohem delší povídání), měla jsem pocit, že se sem stěhuje snad celý svět, a že všichni hromadně umřeme vedrem někde na dálnici v zácpě. Hlavou se mi honily myšlenky, že se přeci nic nemůže vyrovnat tomu Rakousku! Pojďme si na něj v rychlosti zavzpomínat a pak už hurá na prosolené Chorvatsko! Teď se sklenkou vína na terase to totiž už všechno vidím úplně jinak:-).

 

S MALÝMI DĚTMI DO CHORVATSKA NEBO DO ITÁLIE?

Pokud chcete vzít malé děti k moři a nechcete letět letadlem, nejčastěji se skloňují tyto dvě možnosti: Itálie a Chorvatsko. V Itálii jsme byli vloni – více zde.

V Chorvatsku jsem byla poprvé a naposledy před 19 lety. A i když to tehdy bylo naprosto dokonalé, ten nádherný kontrast moře a hor, přiznávám, že mě to sem poslední roky vůbec, ale vůbec nelákalo. Chorvatsko, promiň! Ono to tu totiž vůbec není ani po létech špatné!

Chorvatsko jsem dlouho oddalovala i kvůli tomu, že tu nejsou tak moc písečné pláže. Já nevím, že jak se do plánování dovolené u moře začnou motat děti, člověk řeší takové blbosti, jako že tam není písek, že tam jsou šutry, ježci a kdo ví, co ještě…

Tak jsme si našli (bylo mi doporučeno jednou čtenářkou blogu) místo na severu Chorvatska, kde písek je. Medulin (více o této destinaci v příštím článku). A víte co? Chodíme na pláž, která je kamínková:-)., i když je dělí jen pár minutek chůze. A já si uvědomuji, jak spoustu věcí vlastně jen zbytečně  dětem předsouváme. Máme děti, potřebujeme písečnou pláž. Však děti si budou dělat bábovičky, ne? Ale prdlajs! Děti jsou tak neskutečně přizpůsobivé a adaptují se na to, co mají! Že tady není písek a spousta hřišťátek jako vloni v Itálii v Lignano? Nevadí! Lezeme po útesech, hrabeme se VŠICHNI v kamínkách a hledáme mušle. Je to strašně uklidňující! A nejlepší na tom je, že se na nás pořád nelepí ten vlezlý písek, který prostě nesundáte a ještě si ho vezete po kilech do ČR. Děti neřvou, že mají písek v botách. No suma sumárum, ZLATÝ KAMENY!

NA SEVERU V CHORVATSKU PÍSEČNÁ PLÁŽ?

Ale jistě! A nemusíte ani nikam daleko! Hned na severu v Istrii jich najdete dokonce několik. My jsme zakotvili v městečku Medulin a od apartmánu Plavoneboistra to máme pár minut chůze na kamenitou, oblázkovou i písečnou pláž! Apartmán Oleandr je vážně super. Nový, moderní, velký, s dobře vybavenou kuchyní a pohodlným spaním. Žádná špelunka, jakou jsme měli vloni v Itálii. A ta možnost volby „povrchu“ pláže je dokonalá!

Okolní krajina sice nic moc, hory tu člověk jen tak nevidí. Ale pokud nemáte ambice kochat se výhledy a vaším cílem je nadýchat se čerstvého vzduchu a nechat děti trochu ošplouchnout slanou vodou, jste tady správně.

Nějaká zábava pro děti tu určitě také je, asi ne tolik, jako v Itálii, ale my ji letos nevyhledáváme. Necháme děti hrát si s tím, co najdeme na pláži. A ono jim to stačí. Zatím nebylo žádné hřiště potřeba.

V Chorvatsku je navíc opravdu o poznání slanější voda než v Itálii, takže se doporučuje dětem s dýchacími problémy či exémem. Tak uvidíme!

CESTA TAM – HOROR JMÉNEM „ZÁCPA“?

Asi nejdůležitější je, aby se člověk zbytečně nestresoval. Prostě si v hlavě nahoďte jasný cíl (stejně jako ho hážete do navigace), řekněte si,  že tam jet chcete a jednoduše jeďte. Jeďte a neřešte. Nějak tam někdy dojedete:-).  Já jak pominutá sledovala v mobilu aplikaci HAK (stáhnete na google play, dá se tam sledovat aktuální situace v Chorvatsku od dálnic a hraničních přejezdů po trajekty) a do toho poslouchala dopravní zpravodajství v rádiu. Čili jsem pět minut po vyjetí z Rakouska došla k závěru, že pojedeme asi dva dny a pak už jsem se toho pocitu prostě nemohla zbavit. Takže jsem na první benzince chytře zainvestovala do lahvinky Jaegermeistera a hnedle se jelo lépe. Doporučuji!

Zácpám se asi nevyhnete, takže přibalte dostatek jídla, pití, raději stavte na WC, dokud to ještě jde a pro akutní případy mějte nočník v autě někde při ruce. Určitě se vyplatí mít i mokrou žínku, pár igeliťáků a náhradní oblečení. Já už vozím všude ručník, člověk nikdy neví, kdy se naskytne příležitost se někde vykoupat.

Jako nehorší cesta bývá označována cesta z Vídně přes Graz a Zagreb. My jsme jeli z Rakouska přes Villach a pak na Ljubljanu a Trieste. Cesta byla poměrně v pohodě, zácpa nás zdržela jen o cca 30-45 minut a cesta z Wagrainu nám tak trvala cca 5 hodin.

Vloni jsme si přestali hrát na hrdiny a zainvestovali do malých DVD přehrávačů do auta. Používáme je výhradně na dlouhé cesty, jako je tato. Rozhodně nelitujeme:-). Heslo zní „Na pár hodin koukání na TV ještě nikdy nikdo neumřel, takže se to vsákne“. Děti jsou nadšené, že mají kino a my máme klid.

PAS NEBO OBČANKA?

Pas! Pro klid duše. Všude vás straší, že kontroly na hranicích Slovinsko- Chorvatsko jsou přísné a že se kontroluje každé auto. A kdo nemá pas, může být navzdory EU vrácen zpět. No, nevím, co je na tom pravdy, já jen zamávala se staženým zadkem třemi pasy a jednou občankou a jelo se dál. Přiznávám, že příjemně mi ale nebylo.

MÝTNÉ

Tak to mě překvapilo. Pořád ze mě někdo tahal peníze:-). Tu dálniční známka, tu mýtné…pořád jsem jen tahala mošničku s penězi. Platit můžete i kartou, jen je to u těch automatů někdy oříšek. Vtipné bylo pozorovat, jak u automatů z každého auta skákaly ženy spolujezdkyně a snažily se přesvědčit automat, aby zvedl závoru, poté, co manžel v této oblasti selhal. I já jsem si skočila. Takže nepanikařit a nezapomínat mačkat čudlík, že chcete účtenku. Jinak závora nahoru nepůjde:-). A nebo mít prostě předem Kuny, což je asi nejlepší řešení (nehrozí vám, že se před vámi někdo u automatu zasekne).

EET V CHORVATSKU ANEB POKUTA ZA NEVZETÍ SI ÚČTENKY

Tak tohle je taky fajn věcička. Zase jsem poslouchala zprávy a vzala si to moc k srdci. Jsem taková černá kronika. V Chorvatsku máte povinnost brát si účtenku, i když ji nechcete. Žádné, že mávnete rukou, že je to v cajku. Jakmile si ji nevezmete, údajně vám hrozí pokuta. Kontrola bývá v civilu, takže běžný zákazník je bez šance ji rozeznat. Ale po dvou dnech tu jsem nabyla dojmu, že to s tou EET zas tak horké nebude.

BOTY DO VODY A SMLOUVÁNÍ

Boty do vody jsem samozřejmě nestihla doma před odjezdem obstarat. Stačilo, že jsem vařila zásoby na 14 dní! Jedno je jisté – prodávají se tady úplně, ale úplně všude. Na pláži je pořídíte za 50 Kun, což je asi 170-180 Kč. A místní prodejci vám nabízejí slevu, i když ji vlastně ani nechcete. Pokud ji chcete, stačí říct (klíďo píďo česky), že jste boty viděli v sousedním stánku za 50 Kun a ne za 70 a máte je za 50! Tak směle do toho.

Boty do vody rozhodně doporučuji a asi se nevyplatí na nich šetřit ve smyslu, že vám žabky stačí. Nestačí:-). Ovšem vážně stačí koupit si je na místě. Pro naše děti to byl zážitek a příjemné zpestření první procházky.

SLUNEČNÍK NEBO PLÁŽOVÝ STAN

Tak toto bylo u nás velké téma. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového vůbec budeme řešit. Taková zhýčkanost. Vloni  v Itálii jsme si stín hezky česky vyráběli pomocí slunečníku, kočárku, prostěradla a kolíčků (Tož dobrá hospodyňka, ne?). No nic moc, řeknu vám:-) Letos stačilo vystoupit v Chorvatsku z auta, nasát to teplíčko a bylo jasno:-). Když bych věděla, kolik srandy s tou věcí zažijeme, koupila jsem ho už vloni! To vám je super zpestření po celodenní cestě! Nalijte si víno, předhoďte před muže rozbalený plážový stan a bavte se. Dlouho jsem se tak nenasmála. To instruktážní video na youtube, jak stan složit zpět do obalu, mu pusťte až tak za dvě hodinky. Do té doby si užijete spoustu legrace!  A pak si ještě můžete udělat rodinné závody, kdo stan složí nejrychleji. Pecka věc! A co se stínu týká, nedá se to se slunečníkem vůbec srovnat. Velkou výhodu vidím i v tom, že máte věci trochu víc chráněné. I když jste třeba dál od břehu, s přehledem vidíte, co se děje ve vašem stanu.

S ČÍM JEŠTĚ K MOŘI A DALŠÍ VYCHYTÁVKY

  • JEDNORÁZOVÉ PLENY– pokud máte malé děti, rozhodně doporučím jednorázové plenky. I když už je vaše děti nepotřebují, využití se určitě najde. Já je používám jako takovou peněženku na pláž:-). V Apartmánu zase poslouží jako takový elegantní obal pro doklady a cennosti, které s sebou nechcete nosit na pláž. A jste vždy připraveni na případné střevní potíže během dovolené.
  • PŘÍVĚŠEK NA KLÍČE APARTMÁNU – ten sundávám a klíček nosím bez něj. Nemusí přeci každý zloděj hned vědět, kam běžet, nebo ne?
  • VELKÉ KELÍMKY OD ZMRZLINY/JOGURTŮ – super věc! Nejprve do toho doma člověk zabalí cukr, sůl…, pak si s tím děti hrají na pláži a nakonec si v tom odvezete domů mušličky:-).

Tak to by asi bylo vše. Napadá vás ještě něco?

 

 

 

6 komentářů u „S dětmi na sever Chorvatska na písečnou i kamínkovou pláž“

    1. Tak dle EU by měla všem stačit občanka, ale zlé jazyky varují… Pokud máte čas, asi bych pro klid duše pas nechala vyřídit. Já a děti máme pas, muž klasicky nemá:-). Ale počítala jsem s variantou, že ho nechám týden čekat na hranicích a jedu s dětmi:-). Do pasů nám ani nikdo nekoukal, stačilo, že jsem je držela v ruce zavřené. Takže tak žhavé to s kontrolou nebylo.

  1. Díky za článek, docela jsem se pobavila ???? A dobrý je tip s klíčema od apartmanu. My je vždycky jak blbci nosíme s tím obrovitym číslem pokoje ????

  2. Jani, akcicku se skladanim plazoveho stanu mame taky za sebou. Bavila jsem se nejen ja, ale i par italskych rodin kolem 🙂 teda az na jednu konkretni osobu ???? A navod jsem radeji peclive uschovala, co kdyby cerny petr padl nekdy na me 🙂

  3. Po internetovém humbuku, jak Chorvati navzdory tomu, že jsou v EU, nevpustí do země turistu z EU na občanku, jsem se radši zeptala na Chorvatském vyslanectví ještě před cestou. Samozřejmě mi potvrdili, že tato internetová kachna je nesmysl, na pasy jsem se vykašlala a jela s občankou. Imigrační úředníci neměli VŮBEC žádný problém, byli jsme tam letos v létě. Nepanikařte s pasy, je to zbytečné. Možná platilo někdy dřív, ale určitě ne teď. By the way, aby někdo neměl Chorvaty za neznalce, před lety mě v Německu na letišti odmítali vpustit do vchodu pro občany EU (to už jsme v ní dávno byli), když jsem mávala pasem EU, velmi bedlivě si ho celý prohlédli a nakonec s evidentním přesvědčením, že je falešný, protože ČR přece v EU není, mě tam pustili, než by se dál dohadovali 😉 Článeček pěkný, přeju autorce, aby se tělo na tělo nesetkala s mořským ježkem jako já, což se jí určitě ještě nestalo, když obavy z ježků považuje za blbost 😉 A pokud nepojede do Chorvatska ve stejnou dobu jako kdekdo jiný, tedy tam pojede v týdnu (my jeli v úterý tam a v neděli zpět), nebude si muset ladit rádio a speciální navigaci, protože se s žádnou zácpou na dálnici (pokud se nestane nehoda nebo tak něco) nesetká, tak to je rada ode mě 🙂

Vložte komentář