Skoro v Pánu v Nebespánu (Kašperské hory)

Říkáte si konečně nějaký penzion, který už z názvu dává napovědět, že se tam budete mít jak v nebi:-)?. A je to tak:-). Penzion se nachází na náměstí obce Kašperské Hory. Možná jeho název znáte, protože propagace majitelů na webu je docela silná. Však vědí proč, je co ukazovat.

Náš výlet a hladký odjezd do Nebespánu, komplikovala má nemoc. Dohodli jsme se s mužem, že pojedou s Modroočkem napřed a my s Budym dojedem později (tj. za 2 dny). Nemoc se mi povedlo vyležet až do fáze zánětu průdušek:-). Bylo mi sice nějak hůř, ale říkala jsem si, že přeci nemůžu tu dovču zkazit, že? Tak jsme s Budym vyrazili dlouhou cestu vlakem s dvěma přestupy až do Klatov.

Tam na nás čekal muž s Modroočkou. Ten byl překvapen a zaskočen, že jsme vůbec dorazili, asi už s námi nepočítal. Za nějaký čas si zvyknul a měl radost. Po příjezdu do penzionu mě překvapilo, že zde není bezbariérový přístup pro kočárky. Tak jsme kočárek vytáhli po schodech. A odebrali se do největšího apartmánu až úplně pod střechou. Muž to zařídil výborně, apartmán byl větší než náš tehdejší byt. Taky v něm samozřejmě bylo méně krámů, než jsme měli v bytě. Výhled z oken přímo na náměstí a na hory byl překrásný. Jen mi nějak čím dál víc dělalo potíže vylézt ty dvě patra nahoru. Říkala jsem si, že už mi nějako chybí trénink z hor. I když pravda Budy byl v té době poměrně dost nadměrečný, jak se skoro nepohyboval díky hypotonii. Zahodila jsem obavy o své zdraví a hned jsme naplánovali výlet na Jezerní slať, místo dřevěných chodníků v lese. Modroočka má rád systém a řád, proto mu vyhovuje, že je i v lese jasné, kudy se má jít. Tak jsme vše nabalili a těšili se na druhý den.

Ovšem v noci se mi dost přitížilo. Dokonce muž vstal, jak mě slyšel kašlat a uvařil mi čaj. Jak šlechetné. Zjevně měl obavy, že s hošíkama zůstane sám:-).  Tak ráno místo na Jezerní slať jelo se do Sušice k nejbližšímu lékaři pro mě. Čekala jsem, že budu za hypochondra. No k mému překvapení jsem měla zánět průdušek a zápal plic. Místní doktorka mi řekla „Ani na krok z apartmá, natož na výlet“. No nemilé resumé malého výletu do Sušice. S mužem jsme si rozdělili chlapce i program. Budy jako kojenec odmítající vodu (čaj či cokoli než mateřské mléko) se pánské jízdy nemohl zúčastnit. Tak jsme obráželi apartmán, okolí penzionu.

Herna Nebespán
Herna Nebespán

Naštěstí muž prozíravě vzal největší apartmán v penzionu, čili bylo se kam podívat:-). Nebespán má hezkou vnitřní hernu. Na zahradě za domem je houpačko – pískové hřiště. Mě dělalo velký problém Budyho tahat v náručí. Sotva jsem se nadechla. Tak jsem ho dala do klokanky a měla pocit, že jsem před cílem výstupu na Anapurnu bez kyslíku:-).

Nebespán má velkou devizi ve svém francouzském kuchaři a jeho domácích dezertech:-). K tomu Vám připraví výbornou kávu a pohoda je na světě:-).

Aby můj cestovatelský článek nebyl jen o apartmánu a náměstí, přidám pár tipů muže s Modroočkou, kteří byli dokonce i na výletech:-).

Zajeli s Modroočkem na Jezerní slať , kde byl Modroočka nadšen, z jasného směru cesty, díky dřevěným chodníkům:-).

Super výlet kabinovou lanovkou na německé straně Šumavy na Grosse Arber. Pohodlnou cestou lze sejít zpět k spodní stanici lanovky.

My jsme ani na dovolené nezaháleli se stimulací kluků a vydali se do Českých Budějovic za „Rehabilitační GURU lékařkou“ kvůli Budymu. Potvrdila názor naší rehabilitační lékařky, takže cvičit a cvičit…

A i když jsem v Nebespánovi nebyla zcela ready, neobrazila všechny ty slatě, lesy a louky, bylo to tam super. Stačí, když se projdete po okolí a je tam krásně:-). Takže za nás velmi doporučuji:-).

Vložte komentář