Špindlerova bouda all inclusive a exclusive

Laskavý čtenář promine amatérské pisatelce, která doposud opomněla zmínit pár řádek o „muži“. Ačkoli snad z minulých textů vyplynulo, že nejsem samopečovatelka … 🙂 . „Muž“ se pro cestování narodil, proto velmi rád plánuje výlety a zejména pobyty s noclehem. Jako geograf na to má aj diplom:-). Významnou roli zastává hlavně, když se jede někam s noclehem. Celé to naplánuje, zorganizuje a pak delší čas nosí věci do auta. Neptá se, z jakého důvodu musí mít sebou „modroočka“ 15x puzzle popř. jiných skládaček, které při cestování, přenášení mají tendenci ztrácet se. A „modroočka“ je pak smutný, že mu to nevyšlo:-). Proč musí mít „Budy“ tolik oblečení, když se pořád dokola něčím pocintává, polívá. Zkrátka nosí, pak se nalodíme a řídí. Akceptuje, že „Budy“ nerad jezdí autem a pokud nespí, skoro celou cestu si protahuje nožičky o jeho sedačku. Popř. brečí, spíše křičí. „Modroočka“ kouká vesele z okna auta a těší se na blížící se nádraží a návěstidla:-).

Muž po příjezdu na místo určené opět nosí…Přesto cestuje velmi rád a pořád něco nového vymýšlí. Za to mu patří náš dík:-).

Ačkoli jsme velcí skauti a bývalí lezci, řekli jsme si- konečně komfort:-). Čili žádné jídlo s sebou:-). Proto jsme kluky vyvezli na komfort zvaný Špindlerova Bouda. Nachází se nad Špindlerovým mlýnem vysoko v horách s krásnými pohledy na Sněžku a okolní kopce. Dalo by se říci hory jako zamlada, ticho, klid. Ovšem nebýt toho množství turistů, kteří přijeli zejména na all inclusive.

Připadali jsme si na úrovni, žádný apartmán, horská chata, stan, ale fakt hotel. Těsně před příjezdem se „Modroočka“ pozvracel, proto do hotelu vplul s velkým křikem. Tím připoutal pozornost německých turistů, kteří rozjímali nad kávou. Recepční vše s úsměvem spolu s námi vyřešil. Snažili jsme se pozorně naslouchat harmonogramu provozu hotelu. Leč, pro zvýšený tón obou synů, nebylo slyšet. Raději jsme si rychle vzali kartu od pokoje se stručnými instrukcemi.

Pokoj byl krásný s výhledem na hory. Též velmi prostorný, abychom zde mohli složit všechny nutné věci pro pobyt. Jen dětské postýlce chyběly dvě šprušle. Pro „Budyho“ žádný problém spal samozřejmě se mnou na posteli:-).

Na jídlo jsme chodili do prostorné jídelny. Problém byl jen v tom, že všichni hosté vždy po příchodu do jídelny vypadali, že týden nejedli. Pro „modroočku“ to byl chaos, to lidské hemžení. Též nebylo možné, abychom stále seděli u jednoho stolu. Vždy to bylo systémem „Kdo dřív přijde ten dřív mele“. Pro „modroočku“ to byl nácvik sociálních dovedností na vysoké úrovni. Pro nás tím pádem taky.

Ale i tak jsme si to patřičně užili. Holt, kdo je zvyklí na dovolených rozpouštět sníh z ešusu, nepohrdne ani artyčoky:-). Na celodenní výlet jsme dostali balíček s sebou, jako na školní výlet:-).

Špindlerova bouda oplývá krásnou hernou, kam jsme moc nezavítali, kvůli velkému množství dětí. „Budy“ se zde však rád promenádoval a navazoval kontakt s místními dětmi. Bouda má též super venkovní hřiště, kde jsme naopak byli pořád. Při procházkách po okolí „modroočka“ protestoval, asi hledal tramvajové či vlakové koleje, popř.vchod do metra. Místo toho všude šutry:-). „Budy“ měl další růst zubů, nevím kolikátý již…Z přírody též nebyl nadšen. Tak jsme na Sněžku radši nešli. Túra začínala v 7 hod, a to když se v noci nespí, je kapku brzy…

Krásná procházka od Špindlerovi Boudy je na bývalou „Petrovu boudu , kolem které se dá jít okruh přes chatu Vatru až do Špindlerova mlýna.

Šli jsme též. S mužem jsme to vzali velmi důsledně. Modroočka šel do vozíku chariot a „Budy“ do krosny. Mazec je oba táhnout, ale muž na to má know-how:-). Kluci se pak vystřídali v chariotu a „Modroočka“ dokonce šel od chaty Vatry malý kopeček dolů. No do Špindlu to nebylo, ale šlo to:-). Cesta to byla dost příkrá po trávě a místy drobné suti. Přesto statečně šel.

Na druhý celodenní výlet jsme vyrazili na Medvědín.

Autem jsme dojeli do Špindlerova mlýna a odtud lanovkou na Medvědín . Odmítli jsme táhnout chariot a krosnu, proto měl jen „Budy“ svůj milovaný kočárek „Jogger“. Lanovka na nás vykoukla už od parkoviště. „Modroočkovi“ jsme řekli, že jdeme na lanovku, kde nejezdí Krtek. Protože Krtek jezdí jen v kabinkové přece. Tedy nasedl a šokem seděl celou cestu až skoro zapomněl vystoupit. „Budy“ moc nemá rád houpačky a nejistotu, proto již ke konci chtěl vystoupit. Zvládli jsme. Oba pak nadšení, že to přece dali:-). Na Medvědín jsme jeli zejména za účelem krásného hřiště. Leč kluci měli jiný názor a odmítali na hřiště jít. Tak jsme se s „mužem“ velmi smutně pohnuli dál. Abychom si dokázali, že nejsme my ani naše děti „béčka“ a byli konečně v přírodě déle, šli jsme cestu z Medvědína do Špindlerova mlýna. Cesta pohodlná, široká, místy kamenitá cca 7 km. Ale samozřejmě žádná suť:-). I náš městský kočárek „Jogger“ to ujel bez újmy. „Modroočka“ stávkoval s chůzí, ale šlo to. „Budy“ celou cestu spal. Jak jinak:-). Probudil se, až když „Modroočka“ již z asfaltové cesty pozoroval „pohybující lavice“ lanovky. Měl velkou radost, že měl možnost svést se na „lavicích“ co jezdí furt dokola:-). Štastně jsme došli do Špindlerova mlýna, ihned zakotvili v restauraci. Tam „Modroočka“ okamžitě usnul na lavici:-). Asi moc čerstvého vzduchu.

Když se čas nachýlil, náš pobyt skončil. A zas jedno velké nabalení auta a hurá domů. Zamáčknout slzu v oku a hory pápá, mějte se krásně. Vrátíme se…

Děti po příjezdu do velkoměsta piští radostí. Tramvaje, autobusy, vlaky. Městská doprava…Dopravní zácpy, smog…Ony snad nemají vztah k přírodě…

Špindlerova bouda v rámci pobytového balíčku v ceně nabízí 1x vstup do hotelového bazénu, 1x masáž, 1x zapůjčení kola, 1x zapůjčení velké koloběžky ke sjezdu do Špindlerova mlýna. Vše myslím super. Řeknete si laciný marketing, ale velmi příjemný. Muž si půjčil kolo a vzal „Modroočku“ na výlet ve vozíku za kolo. Já byla na masáži. Takže super.

Pobyt zde velmi doporučuji a hlavně ho velmi přeji udřeným matkám:-). Zkrátka luxus, který si zasloužíte:-).

Vložte komentář