Archiv autora: S dětmi v báglu

Jedna necestovatelská myšlenka

Nemáte někdy pocit, jako kdyby se o sociální skupině „matek“ hovořilo tak trošku s despektem? Já nevím, možná jsem po všech těch hormonálních bouřích krapet přecitlivělá, ale osobně se mě toto téma vždy celkem dotkne. To, že dnešní matky jsou bezohledné, že se cítí být středobodem vesmíru ve smyslu „bacha, teď tu jedu já s kočárkem, teď dávejte všichni pozor a uhněte“, že jejich nevychované děti běhají po restauracích, zatímco ony si vesele pijí kávičku a klábosí s kamarádkou.  To, že mluví pouze v množném čísle, mluví ve zdrobnělinách a patvarech jako manža, mimísek, těhu, břišánko… Slyším to tak často! Je to pravda? Štve mě to! Vlastně nevím proč. Vždyť já přeci taková nejsem! Nebo jsem a nevidím to? Když někdo mluví o „matkách“, mám  pocit strašné nespravedlnosti.   Pokračování textu Jedna necestovatelská myšlenka

Něco málo o nás

JANA

Máma. Dvě malé děti (1 a 4 roky), často používaná slova “ larina“,bronchitida, exem, podezření na astma“ , skoro Praha, byt, 3.patro, žádný výtah, žádný balkon….

„Jmenuju se Jana a mám dvě celkem standardně se vyvíjejícíděti. Holčičku a chlapečka.  A jejich časté nemoci. A touhu bydlet v domě se zahradou. A když to všechno skloubíte dohromady, vychází z toho velká potřeba cestovat, jezdit do přírody. .. no prostě „Pražácí no“:-).

„Nejsem žádný náruživý cestovatel, co nesundá pohorky a softshellku, nejsem „pankáč“, který hodí dítě do krosny a zdolává svou běžnou porci vysokohorské turistiky, ani  neujedu jen to fikne 100 km na kole s dítětem v chariottu.…i tak jsem se rozhodla, že založím tento osobní cestovatelský blog, blog mámy dvou dětí…. Pro me samotnou je plánování dovolené celkem náročný proses.  Každou dovolenou řeším pečlivě.  I když si říkám, proč vlastně, když každou 3. dovolenou kvůli nemoci stornujeme. Vlastně se mi s dětmi narodila potřeb určité jistoty.  Jistoty, že tam, kam jedu, najdu to, co potřebuje celá naše rodina.  Ubytování   „přátelské k dětem“, výletní místa a zastavení, které zpestří cestování s dětmi. Protože pro někoho je cestování s dětmi stejné, jako cestování  „za mlada“ (jak říkám stavu před dětmi). Pro mě ne. Cílem už není cíl. Cílem je cesta.

A tak se ráda podělím o své dobré i ty horší zkušenosti z cestování s dětmi.  A třeba se mi podaří vytvořit přehlednou cestovatelskou mapu osobních zkušeností…

Hlavním impulzem pro založení tohoto blogu bylo letošní léto. Zjara jsem zrušila  šestitýdenní pobyt v ozdravovně, neboť jsem usoudila, že zas až tak psychicky odolná nejsem.  Představovala jsem si ty scény plné potu a hysterie,momenty, ve kterých zapomínám na respektující zásady…. kdy denně zápasím jednourukou s ročním synem u inhalátoru poté, co jsem ho v 6 hodin ráno vzbudila,  když po probdělé a prořvané noci konečně usnul  a druhou rukou zápasím s  dcerou řvoucí „já chci taky!!“.  A přísahala jsem si, že s dětmi strávímco nejvíce času v přírodě. Co už? Však jsem na dovolené, ne? Celkem jsmestrávili více než 10 týdnů mimo domov a nejen o této době bude můj blog…

JANA II

Máma. Dvě malé děti. Její cestování s dětmi je o chlup složitější. Jana byla náruživou cestovatelkou. Takový ten blázen, co táhne batoh na zádech, zdolává ferraty, plahočí se na horách v dešti a bouřce,bivakuje, vaří si čaj ze sněhu…Teď je máma.  Má tolik síly a životního optimismu! Ta baba se prostě nevzdává. Ale víc ona sama..

„Jmenuju se Jana a mám dva nestandardně vyvíjející se kluky. Starší má 4,5 roku a má autismus; mladší 22měsíců a má těžký hypotonický syndrom. Tak doted nechodí. Páč nejsem povahy ryze depkařské a po výškách raději lezu po laně či ferattě než z nich při problémech skáču, nepoložilo mě to (zatím):). Sic je to náročné. Vnímám svět jinak a poznávám lidi jinak než dřív. Někdy to není příjemné zjištění (jací někteří přátelé doopravdy jsou), ale o tom je život…V mé sekci se nedozvíte, jestli tu cestu Vaše dítě ujede na kole, jestli je herna v ubytku fajn (chodíme mizivě zvláště pokud je tam hodně dětí). Přečtete si (doufám, že vtipné) vyprávění o netradičním cestování, které se vlivem problémů obou mých dětí soustředí na jiné potřeby, než mají běžné děti.Má sekce je o tom,jak se nezavřít mezi čtyři stěny bytu a i s velkým plánováním a usílím vyrazit na výlet či na dovču:). Pod heslem každý den dělám něco proto, aby byly mé děti štastné a dočasně mám hory jen na fotkách…