Thajsko s dětmi a na vlastní pěst

I když tato koronadoba není pro cestování do Thajska (nejen) zrovna ideální, co si budeme povídat, jsem moc ráda, že pro mě Lenka tento s vtipem a lehkostí napsaný článek plný užitečných informací a tipů (které se budou hodit při jakémkoliv cestování) sepsala. Jak říká sama Lenka: „možná právě tento nevhodný článek ve vás zaseje pověstné semínko touhy, které bude díky současné situaci mít dost času bobtnat, růst a rozvinout se v pořádný cestovatelský plán“. A v mezičase, až budete mít doma třeba dlouhou chvíli, můžete sáhnout po Lenčině knížce Císař ve světě!

Lenky knížku jsem četla jedním dechem. Sama jsem nikdy v Thajsku nebyla a o to víc jsem se nechala do této země prostřednictvím její knihy přenést. Ale hlavně! Mě ta knížka neskutečně dojímala i svým necestovatelským obsahem. Po dlouhé době kniha, kterou jsem prostě nemohla odložit, dokud jsem ji nedočetla úplně celou. Napsána s neskutečným citem, lehkostí a vtipem. Jestli hledáte vánoční dárek pro kohokoliv, kdo má děti a třeba občas trochu tápe, jestli to dělá dobře, tady mu můžete zabalit zas trošku sebevědomí. Nebo pro ty, co mají cestovatelského ducha, protože ti budou ve svém živlu. Nebo pro ty, co se cestovat trochu bojí, protože ti možná najdou právě odvahu.

Ale teď už Lenky článek, ať to tady nevokecávám:-). Ale nejdřív pár fotek na nalákání!

THAJSKO S DĚTMI NA VLASTNÍ PĚST (snad zas jednou…), PRAKTICKY A NAROVINU
Přestože rozhodně není nejlepší čas na podobné články, Janin nápad sepsat praktické informace o dalekých cestách s dětmi na její úžasný blog je pro mě ohromná čest v každé době… Taky si říkám, že možná právě tento „nevhodný“ článek ve vás zaseje pověstné semínko touhy, které bude díky současné situaci mít dost času bobtnat, růst a rozvinout se v pořádný cestovatelský plán:). Nebojte se toho. Cestování do Asie s dětmi není tak nemožné, jak se vám okolí bude snažit namluvit. Děti jsou úžasné a zvládnou toho mnohem víc, než si myslíme. Já sice nemám doma zrovna ten nejtypičtější vzorek, ale koneckonců, kdo má..? Vždyť každé dítě je originál a zaslouží si respekt, nejen na cestách.
Nenechte se odradit
Spousta lidí vám bude tvrdit, že cestovat na druhou stranu planety s malým dítětem je naprostý – ale naprostý nesmysl, protože:
01.) …si to nebude pamatovat.
Jestli mě něco dokáže zvednout ze židle, tak je to právě tenhle argument. Proč je probůh tak důležité, aby si to pamatoval..? Necestujeme přece jenom proto, abychom si pamatovali tamto moře, támhleten chrám nebo tuhletu horu. Vždyť vzpomínky jsou strašně relativní věc a neustále se mění prizmatem každé další životní zkušenosti… O co jde mnohem víc, jsou zážitky. Ty z nás formují osobnosti, jakými jsme, i když si je třeba vůbec nepamatujeme… A ty budou během výpravy do jiné kultury úplně jiné – intenzivní, barevné, voňavé, dobrodružné, nové – věřte mi:). Jiná kultura totiž vždycky otevírá jiné perspektivy a zpochybňuje stereotypy…
02.) …vaše dítě nezvládne ten šíleně dlouhý let.
A jak jako „nezvládne“? Totiž, abyste mi rozuměli, obavy ohledně dlouhých hodin na palubě máme všichni, já taky, a jaké! Ale když se nad tím zamyslíme, tak jediné, co se nakonec může stát je to, že dítě bude hlučné a otravné. Nikam nevystoupí, nezmění tvar, nevybuchne ani ho nikdo po příletu nezavře do vězení.
Na cestovatelských fórech často vídám právě dotazy typu: „Jak mé čtyřleté dítě zvládne let tam a tam…?“ Na to přece nikdo nemůže odpovědět… Jenom vy znáte svojí ratolest nejlíp a i vás samotné může mile/nemile překvapit. A vzhledem k tomu, že potenciálním peklem budete procházet zase jenom vy, tak vsaďte na svoji intuici. Jestli máte pocit, že to pro něj (nebo pro vás) bude příliš velké utrpení, nejezděte. Nicméně, trochu otravnosti vydrží všichni, podobně jako jste to v minulosti vydrželi vy s cizími dětmi. Takže, hlavu vzhůru, kupte nějakou zaručenou novou hračku, kterou dostane až v letadle, vezměte tablet s Krtkem a Tlapkovou patrolou (ideálně nové díly, které nezná), oblíbenou knížku, pastelky, polštářek pro snadnější usínání, sladkosti a náhradní oblečení. Nešetřete, snažte se pojistit každý detail a potencionální scénář. A hlavně – udělejte mu z toho dobrodružství! Mluvte předem o tom, jak to bude něco „výjimečného“, jak to bude obrovský zážitek a jak bude statečný, když to zvládne. Nakreslete mu mapy, ukažte fotky letadel, satelitní snímky, videa z letiště,… Pokud je technický typ, mluvte o tom, v jaké výšce právě letíte, kde se nacházíte, atd. (ani to nemusí být pravda – prcek to stejně neví). Hlavně se nebojte, dobře to dopadne:).
(A kdyby náhodou ne, tak je to beztak jenom zlomek z vaší úžasné dovolené, kterou tohle antré rozhodně nemůže pokazit!)
03.) …je to tak šíleně nebezpečné!
Tak tady mají popírači samozřejmě v jistém ohledu pravdu. Riziko tropických nemocí je v zemích JV Asie přítomné a je tedy rozhodně na místě, pořídit si místo nových plavek kvalitní zdravotní pojištění a očkování. Já osobně považuju za absolutní základ vakcíny proti žloutence typu A+B a břišnímu tyfu. Je to sice dražší investice, nicméně vám vydrží na delší dobu. Během cesty je pak více než vhodné pít pouze balenou vodu a snažit se chránit proti komárům – nejlépe místními repelenty, které jsou obvykle účinnější a levnější. Krom toho s sebou vozíme pověstnou obří lékárničku, která sice zabírá podstatnou část batohu, ale je to ale můj chrám, na který se můžu kdykoliv v nouzi obrátit. Nejsem doktorka, ale kdo by měl o seznam zájem, ráda ho soukromě poskytnu:).
Pokud jde o léky obecně, v thajských městech je lékáren habaděj a zpravidla není problém sehnat cokoliv. Ostatně někteří z mých kamarádů si na cesty vozí jenom tzv. 3P = pas, peníze a plavky. Osobně si ale myslím, že když je člověku ouvej a tím spíš pokud cestuje sám s malým dítětem, je dobré mít první pomoc vždycky u sebe a nevystavovat jeho ani sebe zbytečnému přemisťování a nutnosti luštit příbalové letáky v nudlovém písmu. Kvalitu thajských nemocnic díkybohu osobně posoudit nemůžu, ale podle všeho jsou minimálně na stejné či vyšší úrovni, než u nás. Nepochybně ale bude záležet na tom, kde se člověk zrovna nachází…
Moje soukromá noční můra mě děsila tím, že JÁ třeba někde omdlím/zkolabuju a ON zůstane sám, bez pomoci, mezi lidmi mluvícími divným neznámým jazykem… Proto jsem ho vybavila nezničitelnými kartičkami s instrukcemi a kontakty, a když jsme šli „nalehko“, psala jsem mu na ruku telefonní čísla fixou (lze vyřešit i chytřeji např. speciálním náramkem:)))
Co se týče dalších potenciálních „hrůz“, já osobně jsem toho názoru, že auto vás může porazit kdekoliv na světě, stejně jako úpal nebo zlomená noha. Amen.
04.) …nebudete vůbec nic rozumět.
Pokud umíte anglicky, máte ve městech vystaráno. Problém může nastat na venkově, kde ale jazykovou bariéru zaručeně rozdrtí úžasná otevřenost místních lidí a selský rozum. A pokud to nedáte selsky, můžete sáhnout po mnohých vymoženostech dnešní doby, jako jsou Google překladače v mobilech, cestovatelská trička s piktogramy nebo obrázkové knížky Point it – obrázkový slovník s milionem rozličných fotografií. Dobré taky je, udělat si doma předem takovou vlastní verzi Point it, obzvlášť v případě že má vaše dítě nějaké speciální potřeby. Stačí si vytisknout na A4ky fotky typických jídel, hygienických potřeb, speciálních aktivit, apod. a pak už jenom jednoduše ukazovat prstem. A jestliže se do něčeho podobného pustíte, doporučuju přidat fotky vaší rodiny, rodného města, známých památek, domácích mazlíčků atd. Domorodce to totiž OPRAVDU zajímá a není nad takový dlouhý veselý večer nad sklenkou piva a zmíněnými obrázky…:)
P.S. Vím, že to zaručeně máte v mobilu, ale určitě ne hezky nachystané ve správném pořadí a taky se vám může vybít ve chvíli, kdy se to nejmíň hodí!
05.) …bez cestovky se tam ztratíte!
Neztratíte!:) My si před každou cestou pořizujeme kvalitního papírového průvodce – vřele doporučuji Rough Guides. Taková kniha se stane vaším rádcem, pomocníkem, zachráncem a papírovým Googlem, který funguje kdykoliv a kdekoliv. Před odjezdem je dobré si doma načíst alespoň úvodní kapitoly jednotlivých oblastí, kde je možné zjistit, po čem naše srdce touží a od čeho se „odrazit“. Detaily už pak pročítáme postupně cestou… Jednak je to příjemný relax, druhak se dozvíme spoustu zajímavostí a za třetí tyto knihy opravdu poskytují všechny důležité informace proto, abychom mohli bezstarostně cestovat jako donedávna – tedy bez chytrého telefonu. Najdete v nich popisy a seznamy ubytování, adresy, mapy, telefonní čísla a v neposlední řadě ceny – při koupi průvodce si proto hlídejte rok vydání, aby uváděné částky byly jakštakš aktuální.
06.) …proč utrácet takové peníze, když třeba v Chorvatsku je taky moře a bylo by to daleko levnější..?!?
Ha, past! Ano, v Chorvatsku je sice moře, ale levně tam určitě není! Mě například kdysi stálo 5 dnů na Istrii to samé, co měsíc v Indonésii… Samozřejmě ale nemůžeme srovnávat nesrovnatelné – pokud budeme někde v kempu s vlastním přivezeným jídlem, asi to na tom Jadranu taková pálka nebude. Ale troufám si tvrdit, že i za ten stan + paštiku zaplatíte totéž (a ne-li víc), co v Asii za hotel a teplou večeři. Podívejme se na to trošku konkrétně…
(K financím obecně jinak vřele doporučuju bezvadnou stránku https://www.numbeo.com/cost-of-living/compare_cities, kde si můžete snadno dohledat a porovnat ceny jednotlivých potravin, benzínu, služeb, atd. všude na světě.)
JÍDLO
Moje oblíbená webová stránka říká, že „ceny v restauracích v Záhřebu jsou o 72.68% vyšší než v Bangkoku.“ To ujde, že jo?:)))
Takhle. Jasně, že zmíněnou teplou večeří myslím jednoduché jídlo z pouličního stánku nebo levného bufetu, ale to je právě to nejvíc nejlepší! Jednak z hlediska bezpečnosti – pouliční pokrmy se totiž vaří poměrně dlouho a případné bacily jsou dávno fuč, ale hlavně – jídla ze stánků chutnají fantasticky a dávají vám možnost být s místními a nahlédnout pod pokličku jejich typického jídelníčku! Asijské kultury jsou zvyklé jíst na ulici nebo si brát jídlo domů „takeaway“. Není to pro ně nic výjimečného (jako u nás, když si „zajdeme na večeři“) ani nákladného, a tím pádem to pro vás bude opravdu za hubičku. Opět záleží na tom, v jaké konkrétní lokalitě se pohybujete. Čím odlehlejší vesničky, tím levněji – porce smažených nudlí PadThai, kokosové polévky, plněné rýžové taštičky nebo papájový salát se dají na venkově pořídit už od 30 Kč, v Bangkoku stálo „menu“ okolo 50-100 korun a to i v pohodlných restauracích evropského typu.
Nicméně, ruku na srdce, výše zmíněné mňamky budou chutnat nejspíš jen nám… Potomci mívají zcela jiné chuťové buňky, ať už vykazují autistické rysy nebo ne. Ale má to řešení!:) V thajských městech se neskutečně osvědčily všudypřítomné večerky 7-eleven, které prodávají uvařenou suchou rýži, vajíčka natvrdo, párky, kečup, jogurty nebo klasické přesnídávky či kapsičky. Disponují funkční mikrovlnkou a dokonce mívají i oblíbené Brumíky, které prodávají pod názvem Barni. Jediné, co na jídelníčku mého syna nesmí chybět a co bylo poněkud problematické sehnat, byly jeho milované „křupací chlebíky“ = rýžové suchary. Těch si proto vždycky vozíme dostatečnou zásobu… Na venkově bývá situace o něco složitější, protože kouzelné večerky zmizí a vy se musíte spolehnout na domluvu s majitelem vývařovny. Překážkou bývá jednak jazyková bariéra (zpravidla neumějí anglicky), hlavně ale jejich touha jednoduchá dětská jídla „vylepšovat“:). Jak být v takovém domlouvání kreativní, popisuju výše v bodu 04.
Svět sám pro sebe jsou trhy a stánky s čerstvým ovocem, kde vaše jazýčky zaplesají štěstím nad exotickou vůní a nízkou cenou. Pokud tedy vaše dětičky jedí banány či manga, máte vystaráno. Chuť ovoce, které dozrálo v přirozených podmínkách je nepopsatelně báječná…
HOTELY
Možností ubytování v Thajsku je celá řada, od nejlevnějších dřevěných chatiček po nadstandardní luxus… Ten my ale nevyhledáváme, a tak se „naše“ ceny pohybovaly okolo 150 Kč za dvoulůžkový pokoj/chatku za noc a vždy jsme měli vlastní koupelnu se záchodem. Nejsnadnější způsob, jak vybrat ideální ubytování, je známá stránka Booking.com, osobně však vřele doporučuji nechat si jistou dávku svobody a „vzrušující nejistoty“ – kdy cestovní itinerář vzniká spontánně během výletu, na základě toho, jak se vám kde líbí, koho potkáte a co vám doporučí. Největší perly obvykle zůstávají Bookingu skryté, a to je myslím dobře… Zkrátka, nesvazovat se zaplaceným ubytováním někde, kde nakonec vůbec být nechcete. Ostatně wifi je dnes už prakticky kdekoliv, takže najít na Bookingu v telefonu cokoliv ještě ten večer, kdy se potřebujeme ubytovat, není problém. Sami jsme to tak udělali mnohokrát.
LETENKY
Nejzásadnějším rozdílem od cest po Evropě je tedy „pouze“ cena za letenky. Tu sice neošulíte, ale máte spoustu možností, jak sledovat výhodné akční ceny. Nejlepší jsou bezesporu hlídací aplikace v mobilu (Nejrychlejší letenky, FlyAway, …) – budou vám sice pípat tisíckrát za den a vzbuzovat naděje, že třeba napsal někdo důležitý:) – ale rychlost je u levných letenek rozhodující. Stejně jako jistá časová flexibilita. Bylo by naivní si myslet, že u super ultra mega levných letenek (např. naše Kilimanjaro za 7.500 Kč) si ještě budete vybírat termín. Nebudete. Alespoň nějakou výhodu má ta moje volná noha:)…
A když už mluvíme o termínech, nezapomínejte na to, že i Thajsko má svoje „roční období“, kdy se různě střídají deště, vedra a monzuny. Jsem ale toho názoru, že žádné období není špatné pro cestování. Jen je vhodné konkrétní sezóně přizpůsobit váš plán – každý kout této velké země má trochu jiné klima a co víc, někdy se dá zdánlivá nevýhoda otočit ve výhodu. Např. během dešťů, kdy přirozeně občas sprchne a některé cesty mohou být nesjízdné, je všude minimum turistů a konají se velmi zajímavé oslavy a svátky…
Ale zpátky k letenkám! Standardní zpáteční „levná letenka“ do Bangkoku a zpět se pohybuje od 10 do 14 tisíc Kč, záleží na štěstí. V posledních letech ani nebyl takový problém s termíny – mohli jsme si s Kryštofem i trochu vybírat. Co se týče ceny dětské letenky, tak to záleží na konkrétní letecké společnosti a věku dítěte. My jsme zaplatili sakumprásk 21.000 Kč, ovšem za letenky s fajnovými Qatar Airways, z Prahy a s minimální délkou přestupu (4 hodiny) – což je zatraceně dobrý kauf.
Takže sečteno podtrženo – za letenky do Thajska pro dva dáte okolo 24.000 a za dalších 15.000 tam můžete ve dvou s klidem existovat celý měsíc – a to ne na paštikách, ale skvělém místním jídle, spát pohodlně v hotelech, cestovat místní dopravou a taxíkama, kupovat si mraky zmrzlin, Fant, suvenýrů a oblečení, a vůbec spoustu věcí které byste si v Evropě těžko mohli dovolit. Pokud ještě pár peněz přihodíte, můžete se přesouvat v rámci jednotlivých ostrovů/zemí letecky (ceny okolo 500-1500 Kč), používat v jednom kuse taxíky i mimo město a objednávat si různé organizované výlety, atd.
Spoléhejte na svou intuici 
Vím, že je to taková univerzální fráze a notorické plánovače zrovna neuklidní… Ale když se to vezme kolem a kolem, je to opravdu ta nejlepší rada, kterou vám můžu dát… Jsem hluboce přesvědčená, že intuice je ten nejvymakanější navigační systém světa, který odráží naše podvědomí a zrcadlí pověstnou kolektivní zkušenost. Poslouchejme tedy své vnitřní hlasy a věřme sami sobě…
Přeji vám, aby vaše cesty vedly vždycky tím správným směrem, ať už je jakýkoliv a ať už si o tom myslí kdokoliv cokoliv. Držím palce!:)
P.S.: „Když zpomalíte, dojdete dál.“ (Satish Kumar)
———-
Knihu si můžete koupit přímo u Lenky: https://www.cisarvesvete.cz/,
nebo v eshopu www.promaledobrodruhy.cz, kde si rovnou můžete přihodit další propriety na vaše příští dobrodružství.

Vložte komentář