Zugspitzarena s dětmi (klidně i s kočárkem)

Naše červnová dovolená s dětmi v oblasti Zugspitzarena byla skvělá! Úvodní článek s informacemi ohledně slevových karet, o tom, jak nejlépe zvládnout cestu a jak si ji zpříjemnit, i tip na parádní ubytování najdete v tomto článku. Dnes se podíváme na jednotlivé výlety. Protože článek píšu vlivem všech možných okolností až s odstupem několika měsíců, raději si před cestou ověřte zejména informace týkající sjízdnosti s kočárkem. Hlava děravá, je hlava děravá. (Pokud chcete tutovky sjízdné s kočárkem, nesmí vám chybět průvodce Toulky s dětmi v báglu – Rakouské Alpy a okolí). Zároveň předem upozorním, že naše výlety byly limitované i nemožností překročit kvůli covid opatření a stavební uzávěře hranice a vydat se např. do nedalekého Ga-Pa, kde je také řada možností (až bude čas, sepíšu i ty). A vůbec, byla to hodně flákací dovolená plná „dětských výletů“ za odměnu po té roční abstinenci. 

DEN PRVNÍ – BIBERWIER, MARIENBERGJOCH, EHRWALD

Krásnou procházkou (sjízdnou s kočárky i odrážedly) podél říčky Loisach jsme se od našeho ubytování v Biberwieru (normální chůzí cca 10 min, šnečí a v kamínkách šťourací chůzí klidně i hodinová procházka) dostali k lanové dráze Marienbergjochbahn. Mimochodem, v Loisach se dá krásně v horkém počasí osvěžit. A těch kamínků! No tam se bude dětem líbit!:-)

Marienbergjochbahn je sedačková lanovka (tuším, že pro 6 osob), nicméně přeprava kočárku není problém (jen je potřeba kočárek složit, obsluha ho pošle na lanovce za vámi. Lanovka z mezistanice do horní stanice je navíc  již jen dvousedačková, a je řekněme, na rakouské poměry trošku prehistorická. Ale myslím si, že ani tady by to nemusel být s kočárkem problém.

Naší ambicí bylo vyjet k horní stanici lanovky a dojít podél kostelíčku Sv. Barbory k Marienbergjoch, následně se vrátit stejnou cestou a cestu dolů si zpříjemnit jízdou na kárách (zpoplatněno, není součástí Z-Card). Zkrátka na pohodu, ať nepřepálíme začátek.

Jenže zima, první den, mrzení a také velké těšení, takže naše plány vzaly samozřejmě za své a po hrátkách na opuštěném hřišti jsme se od horní stanice lanovky vrhli hned na kárkách dolů. Děti starší deseti let již mohou jezdit na vlastní kárce (ti mladší jedou jednoduše na klíně). Žloutková takto jela poprvé a byl to pro ni obrovský zážitek. Zejména ve chvíli, kdy jsme projížděli mezi krávami, které postávaly na cestě a neuhnuly ani o krok:-). Velmi oceňuji to, že jsme měli čelenky a určitě pro takové účely doporučím přibalit i rukavice (ano, i v červnu). Je dobré si jízdu domluvit hned u dolní stanice lanovky! My jsme řešili až telefonicky dle instrukcí u odjezdového místa u horské chaty Sunnalm a museli jsme si počkat, než nám dovezou kárky zezdola. Celý sjezd byl pro děti jeden z TOP zážitků dovolené.

Lanovkou v Biberwieru jsme jeli během našeho pobytu hned několikrát. Díky zakoupené kartě Z- Ticket (cena 2021 na 7 dní byla 81 EUR/dospělý, 30 EUR/dítě 6-15 let) můžete jezdit lanovkami co vám hrdlo ráčí (každá lanovka 1x denně). V rámci karty jsme měli  zdarma i jednu jízdu na koloběžkách a také na bobové dráze. A to se přeci muselo využít!

Jízda na koloběžkách s obřími pneumatikami byla také super – ale děti zhodnotily, že káry byly akčnější. Na koloběžkách sjíždíte jen část trasy, od mezistanice lanovky k dolní stanici lanovky. Děti starší 10 let mohou jet na vlastní koloběžce, mladší děti pak sjíždí s rodičem (doporučím přibalit do batohu šátek a případně obalit řídítka, aby se dítě nebouchlo do hlavy, pokud by došlo k nějaké nehodě). Nejedná se o nároční sjezd, takže se nemusíte s dětmi bát.

Pohled na betonovou bobovou dráhu (od mezistanice lanovky) mě ale lehce vyděsil a první den dovolené jsem prohlásila, že tam my v životě nepůjdeme! Jenže během týdne jsem dospěla k závěru, že žijeme jen jednou , že to přeci musí mít vyzkoušené, a že je třeba čelit výzvám, takže jsem se chopila poslední den dovolené svých „plastových bobů“ a šla na věc. Jen pozor, výrazně doporučím jet v dráze velmi opatrně a pomalu! Jedna ze sledujících na IG mi hlásila, že z této bobové dráhy v minulosti ve větší rychlosti vyjela a zranila se. No, tak to jsem zvědavá, kdo tam teď pojede:-). Enjoy! Ale když se chce, můžete jet jako šnek, stejně jako já. Není problém mít menší dítě při jízdě na klíně. Náš Brácháč jel na klíně (7 let), Žloutková sama (10 let) a s přehledem si to ubrzdila.

Ale vraťme se k prvnímu dni dovolené. Po krátkém odpočinku jsme se rozhodli, že naplno využijeme výhod kartičky Z- Card a vyjedeme si jen tak na „čumendu“ další lanovkou (vrchol turistiky vymetat lanovky, yes!), tentokrát v Ehrwaldu. Mimochodem, všechna městečka v trojúhelníku Ehrwald (ten hlavně) – Lermoos (tam je boží hřiště a koupálko) a Biberwier jsou krásná a přejezdy mezi nimi, to je taková nádhera! 

Lanovka v Ehrwaldu (Ehrwalder Almbahn) je již kabinková a doveze vás do míst, kde se to kočárkovými trasami jen hemží. My jsme si dali jen malý okruh kolem vodní nádrže (Speicherteich Ehrwalder Alm), tzw. Almsee Runde, který byl celý sjízdný s kočárkem. Najdete na něm i atrakce pro děti včetně oblíbeného voru (kousek pod vodní nádrží). Naprosto nezbytně nutné bylo zastavit se i u Tiroler Haus u horní stanice lanovky, protože tam na terase měli šlapací autíčka:-).

DEN DRUHÝ – Z EHRWALDU K SEEBENSEE

Jednoznačně náš nejnáročnější a nejkrásnější výlet této dovolené. Zvládnout těch cca 15 km (vím, není to mnoho, ale v horkém počasí + stoupání..) v tom horku bylo poměrně náročné, ale děti překvapily a po výletě zahlásily, že to byl výlet z kategorie boží! A pro vás mám dobrou zprávu – k tomuto nádhernému jezeru se lze dostat v pohodě i s kočárkem. Nenechte se zmást fotkami – ta část cesty, kde to s kočárkem opravdu nejde, jde jednoduše obejít po značené cestě vhodné právě pro kočárky nebo kola. Kočárkových tras tu je více – pokud jste na dovolené pouze s kočárkem (a bez chodícího dítěte), dají se tu nachodit kilometry po zpevněných cestách.

Cesta k Seebensee vede částečně lesem, přesto je lepší se sem vydat ve dnech, kdy není úplný hic. My měli hic celý týden, takže jsme se s tím nějak museli popasovat. Ale cestou jsme narazili na zbytky sněhu a další možnosti se zchladit vodou. A závěrečné osvěžení v jezeře byla třešnička na dortu! Od jezera jsme se vrátili stejnou cestou -výhodou bylo, že cesta vedla převážně s kopce.

Cestou se lze občerstvit v Seebensee Huette, případně můžete pokračovat až ke Coburger Huette a k Drachensee. Já si na Drachensee dělala také tajně zálusk, nicméně bylo opravdu vedro a nechtěli jsem děti utavit.

DEN TŘETÍ – ZUGSPITZE, EHRWALD A VODNÍ ZÁŽITKOVÁ CESTA „ZUGSPITZI AM GAISBACH“

Osvědčilo se nám, když na dovolené s dětmi střídáme tzv. dětské dny a dny dospělácké, chodící. Takže po výletu k Seebensee z kategorie chodící výlety nutně musel následovat výlet méně náročný.

Neplánovaně jsme se vzhledem ke krásnému počasí rozhodli, že přeci jen vyjedeme s dětmi na nejvyšší horu Německa Zugspitze (2.962 m n.m.), ač jsem tento výlet měla jako takový backup. Opravdu mě nelákalo jen někam vyjet, rozhlédnout se a zase jet dolů. Zároveň mě děsilo, že by to mohla být masovka, protože kabinková lanovka pojme 100 lidí. Ale odvážnému štěstí přeje, možná to bylo covidem, ale v lanovce nás nahoru jelo asi šest a dolů jsme jeli jen my. Takže luxus. Výhledy byly famózní! A překročit si státní hranici tak vysoko bylo taky zajímavé zpestření:-).

Sledovali jsme i z mého pohledu blázny, kteří se sněhem dostávali k samotnému, jistě velmi fotogenickému, vrcholovému kříži. Pro nás příležitost pobavit se o tom, že v životě nemusíme mít každý prd.:-)

Přiznám se, že si ale nedovedu příliš představit, jak to zde vypadá v hlavní sezóně. Pokud se sem přeci jen odhodláte, určitě vyrazte jednou z prvních lanovek. My jsme sem vyjeli lanovkou z městečka Obermoos, ač v mém back up plánu byla lanovka od jezera Eibsee na německé straně, protože jsem chtěla výlet protáhnout i na procházku kolem jezera a případně navštívit i nedaleké soutěsky (Hollentalklamm nebo Partnachklamm, což ale kvůli covidu to nebylo možné).

Nezapomeňte se pořádně obléknout a to i v létě. Děti ocenily i softshellové kalhoty a největší službu nám vykonaly čelenky přes uši. Jen pro představu – celé odpoledne jsme již trávili celí opocení v kraťasech, s nohama vraženýma v ledovém potoce:-).

Odpoledne bylo ve znamení nenáročné procházky z kategorie dětské výlety. „Zugspitzi am Gaisbach“ začíná u dolní stanice lanovky Ehrwalder Almbahn. Tato okružní cesta (cca 3,5 km) bohužel není celá sjízdná s kočárkem, ale na druhou stranu není tak dlouhá a náročná, aby ji nezvládli i malí výletníci. Je to ideální výletní cíl v horkém letním počasí, protože většina atrakcích spočívá v tom, že se děti zráchají (např. bosonohá stezka ve vodě). Pro nás to bylo skvělé řešení, protože teploty byly opravdu vysoké.

DEN PRVNÍ AŽ POSLEDNÍ – KAŽDODENNÍ KOUPÁNÍ V BLINDSEE, HEITERWANGER SEE NEBO PANORAMABAD LERMOOS

Protože nám počasí přálo, možná tedy až přespříliš, každý den jsme zakončili někde u vody. A že to bylo koupání luxusní!

Nejoblíbenějším místem se pro nás stalo jezero Blindsee v Biberwieru. Jedním slovem nádhera! Přístup do vody byl pozvolný, takže se nemusíte bát ani s malými dětmi. Jen se připravte na ledovou vodu. I když, byla výrazně teplejší než ta v Heiterwangersee. A pokud budete mít štěstí stejně jako my každý den, potkáte tu i potapěče. Nečekejte tu žádné zázemí, šatny nebo občerstvení. Ke štěstí vám bude muset stačit jedna toitoika.

 

K Blindsee jsme jezdili autem, přeci jen to bylo poměrně daleko. (pokud ale milujete běhání, přijdete si tady na své stejně jako můj muž, který si každý den z Biberwieru zaběhl k Blindsee i Mittersee). Připravte si ovšem pevné nervy a drobná eura na vjezd. Příjezdová cesta je z mého pohledu jednoznačně vhodná pouze pro jeden automobil a situace, kdy jsme potkali jiné auto v protisměru, mě stály pár let života. 🙂 Jistě, po celou dobu míjíte mini místečka, kde můžete protijedoucímu autu uhnout, ale meine Nerven, musela jsem oči zavírat! Nedovedu si představit, že bychom potkali třeba obytňák. S tím bych sem vážně nejezdila…

Další krásné místo, kde se v létě osvěžit, je Panoramabad v Lermoosu. Díky Z – Card jsme měli denně vstup zdarma, tak jsme se tam tu a tam zastavili třeba i jen na půl hodinky na pár jízd na tobogánu. V Lermoosu je navíc naprosto peckové hřiště, ale o tom za chvíli.

Další možností, kam zamířit k vodě, je jezero Heiterwang. K němu vede široká cesta a v pohodě se tam dostanete i s obytňákem:-). Voda studenější, ale ta barva…! Kromě restaurace a stánku s občerstvením tu je i moc hezké dětské hřiště.

My jsme využili možnosti plout po jezeře lodí zdarma. Jedna plavba byla v ceně Z – Card. Půlhodinová plavba do stanice Seespitze, která je v místě, kde se Heiterwangersee spojuje s Plannsee, pro nás byla tak akorát. Tam jsme vystoupili, využili hodinky času na koupání na pláže s pozvolným přístupem do vody a pak se lodí vrátili zpět. Další možností je půjčit si již za poplatek člun s pohonem (lze vypůjčit i na 30 minut, dětské vesty k dispozici), případně paddleboard.

Naopak zklamáním pro nás bylo koupaliště v Bichlbachu, které nás tak trochu odradilo i od návštěvy místního lanového parku. Další možností, kterou jsme již nevyužili, bylo koupaliště v Bergwangu či Ehrwaldu.

Pokračování příště…

Pokud ještě nemáte průvodce Toulky s dětmi v báglu – Rakouské Alpy a okolí, neváhejte. Uděláte mi radost a podpoříte tak i fungování tohoto blogu bez reklamy. Ale i samotné sdílení článku udělá radost:-).

 

Vložte komentář